10 C 2/2024-35 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, .) a žalovanou byla dne 30. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Dále tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena společnosti , právnická osoba, a ta následně pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 postoupila na žalobkyni. Žalovaná dle žalobních tvrzení dluh neuhradila, a to ani jedné ze společností. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 15 000 Kč a dále příslušenství – smluvní úrok ve výši 15 % ročně od poskytnutí jistiny, tedy od 31. 12. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jistiny, tj. od 1. 3. 2019 do zaplacení.2. Podáním ze dne 2. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 K od 1. 3. 2019 do 17. 11 2023. Setrvala na požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 11. 2023 do zaplacení.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalované soud zaslal výzvu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala.5. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (§ 96 odst. 1 o. s. ř.). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 věta první o. s. ř.).6. Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.7. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a učinil následující skutková zjištění:- ze žádosti o úvěr ze dne 30. 12. 2017, že žalovaná požádala společnost , právnická osoba, . o úvěr ve výši 15 000 Kč, v žádosti uvedla příjmy ze zaměstnání ve výši 14 000 Kč (aktuální zaměstnání od 8. 12. 2017), příjmy z invalidního důchodu ve výši 3 700 Kč, výdaje na bydlení a energie ve výši 4 500 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 410 Kč a exekuce ve výši 868 Kč,- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně žalovanou informoval o celkové výši spotřebitelského úvěru, počtu splátek a výši měsíční splátky, úrokové sazbě, souvisejících nákladech,- z informace pro spotřebitele, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované informace o poskytovateli úvěru a o zprostředkovateli úvěru,- z pracovní smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, . jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnancem, že žalovaná byla od 8. 12. 2017 zaměstnána u tohoto zaměstnavatele, výše mzdy v pracovní smlouvě uvedena není,- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 12. 2017, že byla uzavřena mezi společností EC , právnická osoba, . a žalovanou, předmětem bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč, žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, celkovou částku 27 272 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč,- z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za společnost , právnická osoba, a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky,- z předžalobní výzvy ze dne 7. 11 2023, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky a zároveň byla upozorněna na možnost soudního sporu,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, , že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, ,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, proto soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru a dále se zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinném v r. 2017 (v době uzavření smlouvy o úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. S ohledem na závěry vyplývající z evropského práva je zřejmé, že i smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené v roce 2017 trpěly sankcí absolutní neplatnosti v případě nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka.16. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposuzoval schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr řádně, a to zejména výdajovou stránku, kdy se spolehl pouze na tvrzení žalované, která nijak neověřil. Této skutečnosti si byla vědoma i žalobkyně, která poté, co byla soudem vyzvána, aby doplnila svá tvrzení, jak konkrétně její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, vzala žalobu částečně zpět.17. Smlouva o úvěru je tak neplatná, žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalované skutečně vyplacena po odečtení toho, co žalovaná na úhradu plnila.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně v částečném zpětvzetí žaloby považuje za výzvu k úhradě předžalobní výzvu ze dne 7. 11. 2023, od dne 18. 11. 2023 pak požadovala úroky z prodlení v zákonné výši.20. Soud vyhověl návrhu žalobkyně a částečně zastavil řízení v rozsahu jeho zpětvzetí. Ve zbývající části, ve které žalobkyně na žalobě setrvala, pak žalobě vyhověl, neboť žalobkyně požadovala plnění ve výši, na jaké má nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Vyhověl i požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a žalobním tvrzením se nebránila.21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) podle úspěchu ve věci. Úspěch účastníků ve věci se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, soud vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení rozhodnutí. Ve věci tak byla úspěšněj