4 C 90/2024-58 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 481,58 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 19. 4. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci poplatek ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 475 Kč počínaje 26. 4. 2021, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 6. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 13. 6. 2022. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 13. 6. 2022 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 481,58 Kč ode dne 14. 6. 2022 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,79 % ročně sjednaným v čl. 1.4 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 16 550 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 2 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí. Žalovaná se domnívá, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně nevyhodnotil finanční možnosti žalované, s ohledem na špatné předchozí zkušenosti s žalovanou, kdy tedy když zápůjčku schválil, tak poté musel předpokládat, že žalovaná opětovně bude mít problémy se splácením a s termíny splátek., právnická osoba, provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2022 vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 19. 4. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci poplatek ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 475 Kč počínaje 26. 4. 2021, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 6. 2022.5. Z karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná byla v době žádosti o úvěr na úřadu práce od 10/2016. Pobírala státní podporu ve výši 16 820 Kč. Výdaje žalované činí 10 500 Kč. V kolonce dokumenty k ověření finanční situace žadatele není nic zaškrtnuto. K dotazu soudu na jednání žalobkyně uvedla, že dokumenty o prověření finanční situace žalované nemá k dispozici.6. Z výzvy ze dne 29. 9. 2023, vč. podacího lístku ze dne 2. 10. 2023 a e-mailu žalované vyplývá, že žalovaná obdržela předžalobní výzvu dne 5. 10. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě do 14. 10. 2023.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 a podacího lístku vyplývá, že společnost , právnická osoba, učinila oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto podání bylo bez doložení smlouvy o postoupení a toto oznámení zaslala žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. příloh vyplývá, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.8. Z potvrzení o provedení platby vyplývá, že společnost , právnická osoba, odeslala částku 20 000 Kč žalované dne 20. 4. 2021.9. Z čestného prohlášení vyplývá, že žalovaná žila v nájmu a na provoz domácnosti svému partnerovi hradí 5 000 Kč měsíčně - pouze výdaje na domácnost, které se netýkají osobních výdajů a stravy.10. Soud odkazuje na výše uvedené závěry plynoucí z provedeného dokazování s tím, že ve vztahu ke skutkovému stavu má za podstatné, že společnost , právnická osoba, nezkoumala možnosti žalované úvěr splácet, což vyplývá ze samotné žádosti o poskytnutí úvěru. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, z těchto důkazů při svém rozhodování nevycházel a dále se jimi proto v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá a tyto nehodnotí.11. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry:12. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaná, na rozdíl od žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele srov. § 419 o. z., podle něhož je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Teprve s účinností od 29. 5. 2022 zní § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru následovně: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“16. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni), aby dlužníka - spotřebitele (zde žalovanou) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak