8 C 129/2023-42 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se žalovanou dne 21. 12. 2005 smlouvu o půjčce č.274795569, na základě které uvedený věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč (žalovaná je převzala hotově v den uzavření smlouvy). Žalovaná se zavázala tomuto věřiteli vrátit celkem částku 33.280 Kč (20.000 Kč půjčka + souhrnný poplatek 13.280 Kč, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků žalované a jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, které jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky) – měla tuto částku splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná povinnost dluh splácet řádně a včas neplnila. Na dluh uhradila pouze 4.400 Kč. Nadále dluží na jistině 20.000 Kč a na zůstatku poplatku 8.880 Kč. Tyto částky neuhradila ani po poslední výzvě ze dne 11. 9. 2023. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel nejprve smlouvou o postoupení ze dne 19. 6. 2015 společnosti SECAPITAL S.á.r.l. a tato společnost ji následně postoupila smlouvou ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni. Ta se obrátila na soud s požadavkem, aby jí žalovaná zaplatila zbývající dlužnou jistinu 20.000 Kč a částku 8.880 Kč na souhrnném poplatku (= úroku). Současně po žalované požadovala úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20.000 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z listiny Smlouva o půjčce č. 274795569 datované 21. 12. 2005, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytla žalované půjčku ve výši 20.000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že celou částku půjčky od uvedeného věřitele převzala v hotovosti; žalovaná se zavázala uvedenému věřiteli vrátit celkem částku 33.280 Kč (20.000 Kč jistinu + 13.280 Kč jako souhrnný poplatek), to v 52 týdenních splátkách po 640 Kč; jakékoli splátky hrazené zákazníkem se nejprve započítávaly na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky (čl.5 smluvních podmínek);- z listiny ze dne 25. 6. 2015, že společnost , právnická osoba, informovala žalovanou o tom, že pohledávka ze smlouvy o půjčce shora byla postoupena společnosti SECAPITAL, S.á.r.L.; tato společnost pak žalované listinou ze dne 18. 9. 2018 oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce shora žalobkyni;- předžalobní výzva adresovaná právním zástupcem žalobkyně žalované je datována 11. 9. 2023;- z údajů České národní banky (systém ARAD), že úroky u spotřebitelských úvěrů v prosinci 2005 činily 12,52 %.3. Smlouva, z jejíhož porušení žalobkyně svá práva uplatněná v řízení dovozovala, byla uzavřena před 1. 1. 2014. Soud proto věc z hlediska hmotného práva posuzoval dle právní úpravy ve znění do 31.12.2013 – obchodní zákoník, občanský zákoník, vládní nařízení č.142/1994 Sb. (§ 3028 odst. 3 zák.č.89/2012 Sb.).4. Provedeným dokazováním (když to žalovaná ani v řízení nečinila sporným) má soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena dne 21. 12. 2005 smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč.zák. (zák.č.40/1964 Sb.). Žalované byla půjčena částka 20.000 Kč, kterou se s poplatkem = úrokem 13.280 Kč zavázala splácet v celkem , hodnota, adrese www.nsoud.cz).5. Pokud šlo o částku 8.880 Kč označovanou ve smlouvě jako souhrnný poplatek, sama žalobkyně ji fakticky označila za úrok a jako takový ho také v žalobním návrhu požadovala. Při době trvání splatnosti půjčky 12 měsíců představoval úrok 13.280 Kč roční úrok 66,4 %. Běžný úrok k datu uzavření smlouvy o půjčce se pohyboval v sazbě kolem 12,52 % (systém ARAD ČNB). Žalobkyní požadovaný úrok tak byl zjevně nepřiměřený a jeho sjednání ve smlouvě o půjčce v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné (§ 39 obč.zák.) – viz též Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích pod sp.zn. 33 Odo 234/2005 nebo sp.zn. 26 Cdo 1587/2015. Soud tak žalobkyni přiznal úrok v obvyklé výši 12,52 %, tj, 2.497 Kč. Ve zbytku byl požadavek na úrok zamítnut jako nedůvodný.6. Žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné výši – soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 800 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb.: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – předžalobní výzva a žaloba) po 300 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit.vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit.vyhlášky) a částka 252 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).7. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).