10 C 26/2025-26 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 906 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 5. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 800 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr celkem ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 4 466 Kč a smluvní pokutu ve výši 440 Kč. Uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně přiznat nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.2. Žalobkyně dále v podání ze dne 10. 9. 2025 uvedla, že žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně dne 4. 6. 2021 částku 2 752 Kč, dne 4. 8. 2024 částku 2 752 Kč, dne 1. 10. 2021 částku 2 407 Kč, dne 3. 12. 2021 částku 1 774 Kč, dne 27. 1. 2022 částku 1 774 Kč, dne 28. 3. 2022 částku 1 774 Kč, dne 26. 5. 2022 částku 1 774 Kč, dne 25. 7. 2022 částku 1 774 Kč, dne 30. 9. 2022 částku 1 774 Kč, dne 24. 11. 2022 částku 1 774 Kč a dne 17. 1. 2023 částku 1 774 Kč, celkem tedy uhradil 22 103 Kč, tuto částku právní předchůdce žalobkyně započetl na prodloužení splatnosti. Dále žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně dne 4. 6. 2021 částku 12 500 Kč, dne 23. 9. 2021 částku 1 500 Kč a dne 3. 12. 2021 částku 2 752 Kč, celkem tedy 16 752 Kč, tyto částky nebyly z důvodu administrativního pochybení započteny. Žalobkyně vzala žalobu do částky 16 752 Kč s úrokem z prodlení z částky 16 752 Kč od 30. 5. 2021 do zaplacení zpět.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, omluvila se. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), v jejich nepřítomnosti.5. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.7. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 4. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 6. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 10. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 1. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 5. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 8. 2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2022 a smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2023 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovanému byla poskytnuta částka celkem 20 000 Kč, žalovaný se tuto částku zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách.9. Z výpisu z účtu ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že z účtu žalovaného byla uhrazena částka 0,01 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 6. 4. 2021 soud zjistil, že na účet žalovaného byla poukázána částka 8 800 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 9. 4. 2021 soud zjistil, že na účet žalovaného byla poukázána částka 11 200 Kč.10. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 7. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni.13. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).20. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.21. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, proto soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru a dále se zabýval tím, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny platně. Dle názoru soudu právním předchůdce žalobkyně řádně neposuzoval schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak její právní předchůdce učinil. Svou neúčastí při jednání se žalobkyně dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je z tohoto důvodu neplatná. Žalobkyně by tak měla právo na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky odpovídající rozdílu mezi částkou poskytnutou žalovanému a částkou, kterou žalovaný zaplatil. Jelikož žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku vyšší, než jaká mu byla poskytnuta, soud žalobu (v rozsahu po částečném zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby) zamítl.22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalovaný, ten však zůstal nečinný, náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.