3 C 85/2025-16 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 93 127,43 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., (dále jen „úvěrující) uzavřela se žalovanou dne 30. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč, které byly žalované poukázány dne 30. 11. 2022 na její bankovní účet č. 1033432066/6100, a které měly být úvěrující společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 36 127,43 Kč vráceny nejpozději dne 30. 11. 2023. Žalovaná však svůj závazek neuhradila řádně a včas a na vrácení úvěru dosud ničeho nezaplatila. Žalobkyně dále podrobně popsala proces uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím webové stránky www.creditportal.cz a dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy úvěrující prověřila úvěruschopnost žalované lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, CRKI, EUCB, BRKI a, NRKI. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud usnesením ze dne 15. 7. 2025 č. j. 3 C 85/2025-12 vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení tak, aby z nich bylo zřejmé, zda a jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, z jakých podkladů přitom vycházela a aby k tomuto tvrzení předložila listinné důkazy. Žalobkyně na výzvu reagovala tak, že zopakovala proces prověření úvěruschopnosti žalované lustrací ve veřejných registrech a databázích a dodala, že dále žalovaná prohlásila, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Na základě lustrace a prohlášení žalované, úvěrující nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalované úvěr splatit. Žádný důkaz k tomuto tvrzení však nepředložila ani neoznačila.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 30. 11. 2022, že touto smlouvou se úvěrující zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 57 000 Kč, který bude celkovou částkou 34 094,26 Kč sloužit ke splacení předchozího spotřebitelského úvěru (refinancování) a ve zbývající části jako bezúčelový spotřebitelský úvěr bude poskytnut převodem na běžný účet klienta č. 1033432066/6100 uvedený v záhlaví této smlouvy; žalovaná se zavázala úvěr vrátit, zaplatit úroky a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 36 127,43 Kč nejpozději dne 30. 11. 2023,- z potvrzení o platbě, že dne 30. 11. 2022 byla z účtu úvěrující ve prospěch účtu č. 1033432066/6100 poukázána částka 22 905,74 Kč,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2025 mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení úvěrující o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni,- z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2025 a podacího lístku, že žalované byla téhož dne odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.5. Smlouva o úvěru je upravena v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k datu uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. V projednávané věci žalobkyně poskytla tvrzení o tom, že úvěrující splnila svoji zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejných rejstřících a databázích a že měla k dispozici prohlášení žalované a jejích příjmech. Netvrdila však žádné konkrétní údaje ani z jakých konkrétních podkladů vycházela, a k těmto, byť neúplným, tvrzením nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, ačkoli byla k tomu soudem vyzvána. Při jednání soudu konaném dne 22. 9. 2025 pak soud nemohl žalobkyni dát poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy, neboť se žalobkyně k tomuto jednání s omluvou nedostavila. Soud proto uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo dostatečně tvrdit a už vůbec ne prokázat, že úvěrující řádně prověřila úvěruschopnost žalované. V tomto konkrétním případě nemohla úvěrující důvodně předpokládat, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet a spoléhat se v tomto na její prohlášení, a to za situace, že část předmětného úvěru sloužila ke splacení (refinancování) předcházejícího úvěru, který žalovaná též nevrátila. Žalovaná tak evidentně nebyla schopna plnit své finanční závazky řádně a včas.11. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení to, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 57 000 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 57 000 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to i ohledně zákonného úroku z prodlení, kdy vyšel ze závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021, z něhož vyplývá, že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 48,12 % (57 000 Kč), žalovaná byla úspěšná v rozsahu 51,88 % (36 127,43 Kč + vyčíslený zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 127,43 Kč od 1. 12. 2023 do 22. 9. 2025 ve výši 25 335,70 Kč); čistý úspěch žalované tak činí rozdíl, tj. 3,76 %. Jelikož poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je u účastníků přibližně stejný a s přihlédnutím k tomu, že žalované v řízení podle obsahu spisu dosud žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.