6 C 99/2025-119 – Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem 390 847,23 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla dne 19. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, č. úvěrového účtu 7191554103/0800. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované úvěr 425 432 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, ovšem nečinila tak řádně a včas. Žalovaná za celou dobu splácení vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku 183 812,57 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 byla pohledávka postoupena ke dni 1. 2. 2025 na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení jistiny úvěru 390 847,23 Kč (ta je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru 381 921,13 Kč a připsanými úroky úvěru ve výši 8 926,10 Kč), úroku z úvěru ve výši 8 926,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 8 781,82 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 390 847,23 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 381 921,13 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 8 926,10 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaná již nezaplatila ničeho ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:4. Dle smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2022, č. úvěrového účtu 7191554103/0800, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr 425 432 Kč, a to jako konsolidaci – 409 432 Kč bylo použito na úplné splacení jiného úvěru žalované u právního předchůdce žalobkyně, použití zbývajících prostředků bylo zcela na uvážení žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet splátkami po 7 582 Kč měsíčně počínaje dnem 20. 12. 2022. Úroková sazba činila 15.99 % ročně (RPSN 17,49 %), při řádném splácení a odpuštění splátek činí zvýhodněná úroková sazba 15,27 % ročně (RPSN 16,93 %).5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek ze dne 31. 1. 2025, z dohody o úplatě a z potvrzení o zaplacení kupní ceny plyne, že předmětná pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.6. V dopise ze dne 30. 10. 2024 právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 24 811 Kč. K tomuto dopisu však žalobkyně ani přes výzvu nepředložila potvrzení o odeslání zásilky. Dopisem ze dne 1. 12. 2024 právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o tom, že celá zbývající částka je splatná, a vyzval ji k úhradě částky 409 859 Kč. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis odeslán žalované dne 5. 12. 2024.7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2025, dle podacího lístku odeslaným dne 14. 2. 2025, právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Dopis žalobkyně ze dne 8. 4. 2025, dle podacího lístku odeslaný téhož dne žalované, představoval předžalobní výzvu.9. Dle dokumentu právního předchůdce žalobkyně nazvaného „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ žalovaná na žádosti o úvěr uvedla příjem 21 000 Kč. Dle výpisu z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Právní předchůdce žalobkyně ověřil v dostupných rejstřících, že žalovaná neměla žádný záznam. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje 0 Kč a nájemné 7 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně stanovil životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, na 11 500 Kč. Zároveň stanovil při výpočtu disponibilního příjmu žalované maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 36,82 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná měla jiný úvěr u právního předchůdce žalobkyně se splátkou 6 632 Kč (byl zkonsolidován předmětným úvěrem) a revolvingový úvěr u téže instituce s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 150 Kč. Splátka nového úvěru činila 7 582 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 7 732 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalované zbylo 13 268 Kč k pokrytí životních nákladů.10. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaná dne 20. 11. 2022 čerpala úvěr od právního předchůdce žalobkyně. Částka 405 553 Kč byla použita na splacení jiného úvěru žalované u právního předchůdce žalobkyně a částka 19 879 Kč byla zaslána na účet žalované.11. Ve výpisu z běžného účtu žalované za období od 1. dubna 2022 do 31. 10. 2022 je obsaženo mnoho transakcí, zejména výdajů – plateb kartou. Příjmy žalované se pohybovaly měsíčně od 17 000 Kč do 24 000 Kč. Výdajů je velmi mnoho a lze z nich jen těžko usuzovat na pravidelné měsíční výdaje. V některých měsících pak mezi odchozími výdaji figuruje i položka 9 000 Kč s poznámkou „nájem + energie“.12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 19. 11. 2022 spolu právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, č. úvěrového účtu 7191554103/0800, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr 425 432 Kč, a to jako konsolidaci – 409 432 Kč bylo použito na úplné splacení jiného úvěru žalované u právního předchůdce žalobkyně, použití zbývajících prostředků bylo zcela na uvážení žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet splátkami po 7 582 Kč měsíčně počínaje dnem 20. 12. 2022. Úroková sazba činila 15.99 % ročně (RPSN 17,49 %), při řádném splácení a odpuštění splátek činí zvýhodněná úroková sazba 15,27 % ročně (RPSN 16,93 %). Před uzavřením smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici informaci o měsíčním čistém příjmu žalované cca 21 000 Kč a výpisy z účtu, z nichž vyplývaly četné výdaje žalované – žádné pravidelné výdaje např. na bydlení, energii, léky, ošacení apod. se z těchto výpisů nepodávají. V některých měsících z běžného účtu žalované odešly platby např. ve výši 9 000 Kč s poznámkou nájem + energie. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil, což oznámil žalované dopisem odeslaným dne 5. 12. 2024. Tento dopis je prvním prokazatelně odeslaným dopisem, v němž byla žalovaná vyzvána k plnění. Předmětná pohledávka byla s účinností od 1. 2. 2025 postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná za celou dobu zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 183 812,57 Kč, dále již nezaplatila ničeho ani přes předžalobní výzvu ze dne 8. 4. 202513. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaná, na rozdíl od právního předchůdce žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.15. Předmětná pohledávka byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Pro