8 C 179/2025-38 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení měl uzavřít žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 54864793. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému dne 3. 10. 2022 úvěr 11.360 Kč, který měl žalovaný vrátit nejpozději do 3. 10. 2024. Žalovaný smluvenou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy shora byla nakonec smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupena žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni ke dni podání žaloby částku 1.136 Kč. Zbývajících 10.224 Kč (zbytek jistiny) žalovaný nadále dluží. Protože žalovaný dlužnou částku shora neuhradil ani po předžalobní výzvě, obrátila se žalobkyně (jako subjekt, kterému byla pohledávka za žalovaným smlouvou ze dne 18. 12. 2023 postoupena) se svým nárokem na soud. Žádala, aby ten uložil žalovanému zaplatit jí částku 10.224 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 14. 2. 2023 do zaplacení. Pro případ, že by soud neakceptoval nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, žádala žalobkyně, aby soud uložil žalovanému plnění shora titulu bezdůvodného obohacení (kdy by žalovaný měl vrátit, co mu bylo poskytnuto).2. K výzvě soudu pak žalobkyně v podání ze dne 20. 1. 2026 doplnila tvrzení, pokud šlo o proces uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.3. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 54864793, že tou se měla společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (následně název , právnická osoba, .) zavázat žalovanému jako klientovi poskytnout spotřebitelský úvěr revolvingový s úvěrovým limitem 11.360 Kč, dobou trvání smlouvy 24 měsíců, roční úrokovou sazbou 457,50 %; úvěr měl být poskytnut na bankovní účet klienta č. , č. účtu, , termín splatnosti 3. 10. 2024; na listině není uveden žádný podpis žalovaného jako úvěrovaného, uveden text: Klient , adresa, Podpis: OK;- ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako postupitel postoupila společnosti , právnická osoba, ., jako postupníkovi pohledávky blíže specifikované v čl. I smlouvy, tj. pohledávky specifikované v příloze č.1, která je nedílnou součástí smlouvy, a mezi které patří i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušných smluv; další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 pak společnost , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni pohledávky ze smluv o zápůjčce uzavřených právním předchůdcem postupitele specifikovaných v seznamu pohledávek; v tom je uvedena i pohledávka za žalovaným ze smlouvy shora; právní zástupce původního postupitele oznamoval postoupení pohledávky listinou ze dne 11. 1. 2024; žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou ze dne 11. 1. 2024 (dle podacího lístku podáno téhož dne na poště).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.6. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.7. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 tohoto ustanovení má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Vzhledem k výše zjištěným skutečnostem soud nejprve posuzoval otázku, zda mezi účastníky byla či nebyla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Ze skutkových zjištění je zřejmé, že listina označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 54864793 tak, jak byla žalobkyní předložena, neobsahuje žádný, tedy vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného, ba ani žádný, například číselný, kód apod. Žalobkyně byla přitom k předložení úvěrové smlouvy s podpisem žalovaného vyzvána (výzvou ze dne 9. 12. 2025). Tak neučinila.11. Za popsaného stavu tak soud uzavřel, že platné uzavření smlouvy o úvěru mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným nebylo v řízení prokázáno.12. Nicméně nebylo v řízení sporným, že žalovaný částku 11.360 Kč obdržel. Žalovaný tak byl povinen tuto částku vrátit, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Učinil tak však pouze co do částky 1.136 Kč. Proto soud ve zbývající částce 10.224 Kč žalobě vyhověl, a uložil žalovanému povinnost tuto částku vrátit. To žalobkyni jako subjektu, kterému byla pohledávka za žalovaným nakonec postoupena (§ 1879 a násl. o.z.), a postoupení žalovanému oznámeno (minimálně doručením žaloby – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005, publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR na adrese www.nsoud.cz). Žalobkyni byl přiznán i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 obč.zák., § 2 vl.nař.č.351/2013 Sb.). Splatnost dluhu je dána předžalobní výzvou žalobkyně, která byla podle podacího lístku odeslána dne 11. 1. 2024, žalovanému byla doručena za použití § 573 o. z. dne 16. 1. 2024, žalovaný mohl plnit dne 17. 1. 2024 a od 18. 1. 2024 je tak v prodlení.13. Ve zbývající části požadavku na úrok z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. Žalobkyně měla v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné výši. Soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 1.000 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – předžalobní výzva k plnění a žaloba) po 400 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky).15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce, když náklady řízení žalobkyně náleží k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).16. Žalobkyni byla též uložena povinnost doplatit soudní poplatek co do částky 200 Kč (původně uhrazen ve výši 800 Kč, soudní poplatek činí dle Položky 1a) Sazebníku soudních poplatků 1.000 Kč, když ve věci nebyl s ohledem na chybné označení žalovaného vydán platební rozkaz – Položka 2.2 Sazebníku poplatků, vše zák.č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích).