38 C 52/2020-30 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhal proti žalovanému zaplacení částky 350 000 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 350 000 Kč, které se mu žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný ve lhůtě splatnosti na zápůjčku nic nezaplatil, a to ani po opakované výzvě. Nakonec byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] ani přesto dluh nesplatil. Žalovaný požádal o odložení jednání s tím, že pokud nebude jednání odloženo, že se z účasti na jednání soudu omlouvá, neboť ve stejný den sepisuje smlouvu, aby se mohl se žalobcem finančně vyrovnat. Soud neshledal důvody pro odročení jednání a jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Z listin předložených žalobcem byly zjištěny následující skutečnosti. Ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 1 2019 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce ze dne [datum], podle níž se zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 350 000 Kč na účet žalovaného číslo účtu 24 94 [PSČ] 300 na období od [datum] do [datum]. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splatit v požadovaném termínu. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že z účtu žalobce byla dne [datum] provedena platba ve výši 350 000 Kč na účet [číslo] [PSČ] 300. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení uvedené částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce poskytl žalovanému na jeho účet [číslo] [PSČ] 300 peněžní prostředky ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve lhůtě do [datum]. Žalovaný tyto peněžní prostředky nevrátil ani po zaslané předžalobní výzvě ze dne [datum]. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení. Žalobce se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 350 000 vrátit do [datum], avšak neučinil tak a od [datum] je žalovaný v prodlení. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci právo na zaplacení částky 350 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 500 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále soud při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 bod. 6 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty 350 000 Kč částku 9 700 Kč. Soud přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem spočívající v odměně advokáta za 3 úkony právní služby po 9 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast u jednání) a v odměně ve výši jedné poloviny za sepis předžalobní výzvy. Dále soud žalobci přiznal právo na paušální náhradu hotových výdajů za uvedené 4 úkony právní služby po 300 Kč a právo na náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání soudu a zpět ve výši 400 Kč (za 4 započaté půlhodiny) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a dále právo na náhradu cestovného za cestu vozidlem Citroen ze sídla advokátní kanceláře v [obec] do budovy soudu v [obec] v délce 2x31 km, při průměrné spotřebě 6 litrů [číslo] km a ceně za 1 litr nafty dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ve výši 31,80 Kč a se sazbou základní náhrady 4,20 Kč Náklady za 1 km cesty jsou ve výši 6,1 Kč, tj. za 62 km činí cestovné 189 Kč Celkem soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 53 239 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.