13 C 215/2021-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 619,61 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb na [anonymizováno] účtu zřízeném žalobkyní žalované, ze kterého tato čerpala částku 4 992,61 Kč, přičemž částku 4 768,61 Kč získala prostřednictvím [anonymizováno] karty. Dále se žalobkyně domáhala částky 1 398 Kč jako poplatku za prodlení ujednaného ve smlouvě. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nerozporovala skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaná využila služeb poskytovaných žalobkyní, a to možnost zaplatit kupní cenu zboží z e-shopu až po jeho vyzkoušení, resp. do 14 dnů. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Žalovaná si zřídila [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které odložila platby do výše schváleného kreditního rámce, a to v celkové ceně 30 000 Kč. Žalobkyně poskytnuté služby žalované vyúčtovala. Poplatek za prodlení delší 30 dnů byl ujednán ve výši 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. Žalovaná dluží žalobkyni celkem 4 619,61 Kč na jistině. Tyto skutečnosti prokázala žalobkyně listinnými důkazy, a to přehledem transakcí využitých žalovanou a smlouvou o [anonymizováno] účtu. Žalobkyně zaslala žalované dne 3. 11. 2020 výzvu k zaplacení, avšak bezvýsledně. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 1826 a § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předmětem smlouvy byl závazek smluvního partnera poskytnout a odevzdat žalované zboží, přičemž žalovaná měla povinnost za zakoupené zboží zaplatit. Žalovaná svému závazku nedostála, a proto soud žalobě vyhověl. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. – viz § 19 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, neboť šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobkyně jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 21 % DPH a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.