13 C 391/2020-45 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 300 000 Kč plus příslušenství pohledávky s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne 9. 4. 2020 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, které žalovanému poskytl bezhotovostním převodem na účet žalovaného, a to převodem částky 50 000 Kč dne 9. 4. 2020 a částky 250 000 Kč dne 15. 4. 2020. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání, nejpozději do 8. 5. 2020. Žalovaný ovšem nesplatil zápůjčku řádně a včas, když neuhradil ničeho, ani po předchozích upomínkách žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím. Žalobcem vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne 21. 4. 2021 vzal žalobce žalobu zpět, co do zaplacení částky 300 000 Kč, kterou již po podání žaloby žalovaný zaplatil a dále požádal o změnu žaloby a jejímu vyhovění co do zaplacení příslušenství pohledávky, které vypočítával z částky 50 000 Kč ve výši 8 % p. a. za dobu od 9. 5. 2020 do 19. 4. 2021 a z částky 250 000 Kč ve výši 8 % p. a. za dobu od 9. 5. 2020 do 19. 4. 2021 v souhrnné výši 24 329 Kč. Soud v dané věci vyšel z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování - ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, které žalovanému poskytl bezhotovostním převodem na účet žalovaného, a to převodem částky 50 000 Kč dne 9. 4. 2020 a částky 250 000 Kč dne 15. 4. 2020. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání, nejpozději do 8. 5. 2020. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je právnickou osobou ve formě společnosti [anonymizována tři slova], vedený u Městského soudu v Praze, s datem vzniku dne 16. 3. 1998 a sídlem na adrese [adresa žalobkyně]. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce vyplatil žalovanému na účet částku 50 000 Kč dne 9. 4. 2020 a částku 250 000 Kč dne 15. 4. 2020. Z dopisů ze dne 8. 6. 2020 a 13. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas do smluveného data 8. 5. 2020 a žalobce vyzval žalovaného k úhradě této dlužné částky do náhradního termínu. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Z dopisu žalovaného ze dne 21. 4. 2021 a z pokladního dokladu soud zjistil, že žalovaný dne 19. 4. 2021 uhradil žalobci na jeho účet částku ve výši 300 000 Kč. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce uzavřel dne 9. 4. 2020 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, které žalovanému poskytl bezhotovostním převodem na účet žalovaného, a to převodem částky 50 000 Kč dne 9. 4. 2020 a částky 250 000 Kč dne 15. 4. 2020. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání, nejpozději do 8. 5. 2020. Žalovaný ovšem nesplatil zápůjčku řádně a včas, když neuhradil ničeho, ani po předchozích upomínkách žalobce. Žalobcem vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalovaný následně dne 19. 4. 2021 uhradil žalobci částku ve výši 300 000 Kč, což potvrdil žalobce při jednání dne 21. 4. 2021, kdy vzal žalobce žalobu zpět co do zaplacení částky 300 000 Kč, a dále žádal o změnu žaloby a jejímu vyhovění co do zaplacení příslušenství pohledávky, které vypočítával z částky 50 000 Kč ve výši 8 % p. a. za dobu od 9. 5. 2020 do 19. 4. 2021 a z částky 250 000 Kč ve výši 8 % p. a. za dobu od 9. 5. 2020 do 19. 4. 2021 v souhrnné částce 24 329 Kč. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník). Podle něj platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud má za to, že shora popsaným jednáním účastníci řádně uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Oprávněný je též požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku. Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž je žalobce oprávněn požadovat i smluvené úroky z prodlení, k čemuž se platně žalovaný zavázal ve smlouvě. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tento řádně a včas vyzval žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 3 000 Kč (snížení o 20 % z částky 15 000 Kč dle § 10 odst. 3) zákona č. 549/1991 Sb., viz výrok III.) a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), c), d) j) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, porada s klientem, návrh na vydání předběžného opatření a účast na jednání 21. 4. 2021), a to za podmínek ustanovení § 7 odst. 6 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 9 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za šest úkonů tedy odměnu ve výši 57 000 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 citované vyhlášky za uvedených šest úkonů právní služby po 300 Kč, celkem 1 800 Kč, dále dle § 14 náhradu za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč, celkem 600 Kč a dále náhradu cestovní výdajů ve výši 1 427 Kč za cestu z Prahy do Hradce Králové a zpět osobním automobilem tovární značky Toyota, [registrační značka], o průměrné spotřebě 7,90 litrů a ceně motorové nafty 29,53 Kč a opotřebení 4,40 Kč/km Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 63 827 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).