14 C 408/2020-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 9 107 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně (do [datum] vystupující pod [právnická osoba]) poskytla v postavení věřitelky žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na základy smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] aniž věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Smlouva o úvěru ze dne [datum] je tudíž neplatná. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru. Dále byla věc posouzena dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce přijala peněžitou částku 5 000 Kč, soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost vrátit toto plnění žalobci. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuta, žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.