15 C 117/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky ve výši 2 729 Kč s příslušenstvím za dodanou, ale nezaplacenou elektřinu, a smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. <i>K projednání věci soud nenařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o.s.ř. Ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.</i> <i>Po skutkové stránce byl zjištěn tento stav:</i> Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 20. 6. 2016 na odběrné místo [anonymizována tři slova] 026 [anonymizováno] (viz citovaná smlouva). Právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalované elektřinu dodanou za období od 30. 9. 2017 do 11. 4. 2018, a to fakturou [číslo] ve výši 1 909 Kč (viz citovaná faktura), a dále jí vyúčtoval smluvní pokutu dl čl. VI. odst. 2 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby ve výši 820 Kč za odpojení z důvodu neoprávněného odběru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupil právní předchůdce žalobce uvedené pohledávky na žalobce (viz citovaná smlouva). Žalovaná byla vyzvána k plnění dluhu, avšak marně (viz výzvy k uhrazení ze dne 16. 2. 2021). <i>Po právní stránce byla věc posouzena takto:</i> Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 až 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů smlouvu o dodávce elektřiny Žalovaná porušila povinnost vyplývající z těchto závazkových vztahů tím, že řádně a včas nezaplatila doplatek kupní ceny elektřiny ve výši 1 909 Kč. Pohledávky ze smlouvy nyní svědčí žalobci. Soud proto žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku vyhověl. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Soud nemá pochybnosti o tom, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za odpojení z důvodu neoprávněného odběru dle čl. VI odst. 2 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ, a to již z toho důvodu, že jako taková je v obou dokumentech výslovně označena; vedle toho jde i z hlediska obsahu smluvního ujednání o paušalizovanou náhradu škody způsobené žalobci žalovanou v důsledku porušení povinnosti neodebírat elektřinu bez oprávnění, zajišťující uvedenou povinnost. O poplatek se tedy nejedná. Požadavek na zaplacení smluvní pokuty sjednané v obchodních podmínkách ovšem soud důvodným shledat nemohl, a to zejména s ohledem na právní závěry přijaté Ústavním soudem České republiky v nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 Smluvní pokuta uplatňovaná žalobcem není sjednána ve vlastním textu smlouvy, ale v obchodních podmínkách, které svou povahou odpovídají všeobecným obchodním podmínkám. Soud se plně ztotožňuje se závěrem Ústavního soudu České republiky, vysloveným v citovaném rozhodnutí, že ve spotřebitelských vztazích je dodavatel fakticky ve výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto lze po dodavateli očekávat i požadovat, aby se vůči spotřebiteli choval poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěřuje se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu v poctivost svého jednání. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (§ 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikovatelného na projednávanou věc dle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) O takový případ přitom šlo i v tomto případě. Text úvěrových podmínek je napsán malým písmem. Použité písmo, jakož i způsob, jakým je na stránce uspořádáno, vytváří dojem celistvosti, v níž se významné i méně významné informace mísí. V textu pak může spotřebitel velmi snadno přehlédnout ustanovení pro něj nevýhodná. Proto soud žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 820 Kč, zamítl, a to včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Žalobce má s ohledem na poměr úspěchu účastníků právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 39,9 %; žalované byla před podáním žaloby odeslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci částečně úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 400 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 400 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna advokáta 100 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 800 Kč DPH činí 168 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 1 368 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu ve výši 545,83 Kč (39,9 % z částky 1 368 Kč) mu soud vůči žalované přiznal (výrok III). Splatnost plnění uložené žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.