17 C 277/2021-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení 27 540 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem a poplatky v dohodnuté lhůtě prostřednictvím pravidelných splátek. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když nehradil splátky řádně a včas (uhradila pouze 2 040 Kč). Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobce. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z žalobcem předložených listinných důkazů – smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy – učinil soud skutkový závěr, že spol. [právnická osoba], [IČO] jako původní věřitel při podpisu smlouvy dne 26. 7. 2013 poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se žalovaný zavázal v plné výši věřiteli vrátit, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 510 Kč, a zaplatit k tomu úroky (23,72 % p.a.) a poplatky v souhrnné výši 12 580 Kč, dohromady 29 580 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 12. 9. 2014. Žalovaný nehradil zápůjčku řádně a včas, když poslední úhradu provedl dne 27. 8. 2013, a ke dni splatnosti celkové dlužné částky uhradil toliko 2 040 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem původního věřitele společnost [právnická osoba], [IČO] (nyní pod obchodní firmou [právnická osoba]). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Postupovaná pohledávka se skládá z dluhu na jistině 17 000 Kč, dluhu na poplatcích 10 540 Kč a příslušenství. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657, § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Původní věřitel, resp. právní nástupce původního věřitele svoji povinnost ze smlouvy splnil a žalovanému poskytl dohodnuté peněžní prostředky. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když na dluh plnil jen v částečném rozsahu. Žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatil. Původní věřitel pak pohledávku postoupil žalobci dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. S ohledem na skutkové a právní závěry soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku 27 540 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 17 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 10 540 Kč. Dále žalovanému uložil zaplatit příslušenství ve formě kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 21 405,32 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 237,84 Kč (vyčíslených ke dni postoupení pohledávky, tj. k 6. 12. 2019) a dále úroku ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nesplacené jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. O úrocích z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1968, § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b) odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 102 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 554 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.