17 C 306/2021-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou dne 30. 7. 2021 se žalobce po žalované domáhá zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobce žalované na základě rámcové smlouvy [číslo] ze dne 28. 3. 2021 aktivoval běžný účet č. [bankovní účet], a že dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě uzavřeným dne 23. 6. 2021 poskytl žalované na tomto účtu kontokorent (úvěr) ve výši 5 000 Kč. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaná porušila podmínky kontokorentu, a proto byl žalobcem ke dni 2. 6. 2021 zesplatněn. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 292,74 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 1. 2. 2021 do dne předcházejícího zesplatnění tedy do 1. 6. 2021 O zesplatnění byla žalovaná informována v předžalobní výzvě, v níž žalobce poskytl žalované dodatečnou lhůtu k doplacení dlužné částky, tedy jistiny 5 000 Kč a kapitalizovaného úroku 292,74 Kč. Jelikož žalovaná lhůtu ke splacení dluhu nevyužila, požaduje žalobce přisoudit ode dne 12. 6. 2021 též zákonný úrok z prodlení. Smluvní úrok z úvěru byl dojednán na 18,9 % ročně, od 1. 7. 2021 je v souladu s ust. § 122 odst. 4 spotřebitelského zákona požadován toliko v zákonné výši pro úrok z prodlení (sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší). Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žaloba je důvodná. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 28. 3. 2021, ve znění jejího dodatku č. 2, ve spojení s obchodními podmínkami žalobce a dále podmínkami pro používání kontokorentu soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 23. 6. 2021 se žalobcem úvěrovou smlouvu (kontokorent), podle níž byla žalovaná oprávněna přečerpat zůstatek na svém bankovním účtu č. [bankovní účet] až do výše 5 000 Kč s tím, že vyčerpaná část kontokorentu je na konci každého dne úročena roční úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, a že součet těchto úroků je splatný k prvními dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl kontokorent čerpán. Z obsahu úvěrové smlouvy a podmínek pro použití kontokorentu dále vyplývá, že jednou z podmínek řádného používání kontokorentu bylo mj. připsání peněz na účet alespoň v takové výši, aby byla pokryta výše napočítaných úroků za předchozí měsíc. V opačném případě je takové jednání považováno za porušení smlouvy. Soud z uvedených listinných důkazů a dále z přehledu plateb kontokorentu vzal za prokázané, že žalovaná dne 1. 3. 2021 vyčerpala kontokorent ve výši 5 000 Kč a do doby zablokování kontokorentu dne 2. 6. 2021 nepřipsala na předmětný účet žádné peněžní prostředky pro splácení kontokorentu. Soud má z uvedených důkazů za prokázané, že žalovaná porušila své povinnosti plynoucí pro ni z úvěrové smlouvy a podmínek pro používání kontokorentu. Z výzvy k zaplacení dluhu vyplývá, že žalobce v souladu s úvěrovou smlouvou, podmínkami pro používání kontokorentu a všeobecnými obchodními podmínkami úvěr zesplatnil ke dni 2. 6. 2021. Dluh žalované k tomuto dni byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 292,74 Kč, vyčísleným za období od 1. 2. 2021 do 1. 6. 2021, a zároveň vyzval žalovanou k jeho úplnému zaplacení. Odeslání výzvy žalobce prokázal podacím archem. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalovaná povinnost zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatila. Taková skutečnost ani nevyšla v řízení jinak najevo. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: Právní vztah žalobce a žalované, založený dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě, z něhož byla žalovaná oprávněna k přečerpání svého zůstatku na účtu, posoudil soud dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravující smlouvu o úvěru. Žalovaná porušila závazkový vztah ze smlouvy o úvěru tím, že žalobci nevrátila v plné výši poskytnutou jistinu úvěru a úrok. Soud na základě skutkových a právních závěrů podané žalobě zcela vyhověl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu. Žalobce má právo na zaplacení celkové dlužné částky 5 000 Kč jakožto dlužné jistiny, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku z vyčerpané jistiny ve výši 292,74 Kč za období od 1. 2. 2021 do 1. 6. 2021. Dále soud přiznal žalobci právo na zaplacení sjednaných úroků z vyčerpané jistiny úvěru ve shora zjištěné sjednané výši 18,9 % ročně, a to za období od 2. 6. 2021 do 30. 6. 2021 a za období od 1. 7. 2021 v souladu s ust. § 122 odst. 4 spotřebitelského zákona – zákon č. 257/2016 Sb., toliko pak v zákonné výši pro úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně (sazba ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší). Soud dále žalobci přiznal také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru od 12. 6. 2021 do zaplacení. Prodlení žalované a výši úroků z prodlení soud posoudil v souladu s § 1968 a 1970 o.z. za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby žalovanou v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. řádně a včas vyzval k plnění žalovaného dluhu, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady úspěšného žalobce tvoří toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když žalobce další náklady řízení neúčtoval. Náklady řízení ve výši 400 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v 3-denní lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.