38 C 187/2020-38 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 41 065,29 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného revolvingového úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 11. 12. 2018. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedená v žalobě. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařídil jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout na podkladě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobce poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 11. 12. 2018 revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 38 381 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně ale ve výši 500 Kč, a to vždy do posledního dne v měsíci. Žalovaný ale své povinnosti z uzavřené smlouvy neplnil, a proto ho žalobce vyzval dne 18. 2. 2020 před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dluh neuhradil. Žalobce proto dopisem ze dne 25. 3. 2020 odstoupil od úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 30. 4. 2020. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil jistinu 35 049,89 Kč, úroky 3 936,65 Kč, pojistné 748,75 Kč, náhradu nákladů za vymáhání 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 630 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2020. Tato skutková zjištění soudu vyplývají z žalobcem předložených listinných důkazů, tj. smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2018, všeobecných obchodních podmínek, z dopisu ze dne 18. 2. 2020, odstoupení od smlouvy ze dne 25. 3. 2020, a předžalobní výzvy. Právní posouzení věci vychází především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, smluvní pokuta byla sjednána dle § 2048 a násl. občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce jsou tvořeny jednak soudním poplatkem ve výši 1 486 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Náklady řízení dále tvoří odměna advokáta. Při jejím stanovení soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud přiznal žalobci náklady řízení za dva úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po 500 Kč úkon a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a jeden úkon právní služby ve výši poloviční sazby (jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu. Soud dále přiznal žalobci náhradu hotových výdajů za tři uvedené úkony právní služby po 100 Kč. K odměně a náhradě paušálních výdajů soud připočetl DPH ve výši 21% (§137 odst. 3 o. s. ř.) Celkové náklady řízení žalobce tak činí 3 362 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.