38 C 200/2020-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 22. 7. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 661 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že: a) právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřel dne 24. 4. 2016 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 26 506 Kč v dohodnuté lhůtě. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil pouze 6 620 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z tohoto důvodu žalobce požaduje po žalovaném dlužnou částku ve výši 19 886 Kč spolu s příslušenstvím. b) právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2015, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 21 170 Kč v dohodnuté lhůtě. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, když zaplatil pouze částku 19 395 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Z tohoto důvodu žalobce požaduje po žalovaném dlužnou částku ve výši 1 775 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, resp. nesporoval tvrzení uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 4. 2016 vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč a zaplatit k tomu dohodnuté úroky a poplatky v celkové výši 11 506 Kč (celkem tedy k vrácení 26 506 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že smlouva byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno doporučeným dopisem. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2015 vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 365 Kč a zaplatit k tomu dohodnuté úroky a poplatky v celkové výši 9 170 Kč (celkem tedy k vrácení 21 170 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že smlouva byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno doporučeným dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 1. 5. 2020 doporučeným dopisem. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o.z.“, dle ust. § 2390 o.z. a násl. Prodlení žalovaného s úhradou dluhu bylo posouzeno dle ust. § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky a sjednané poplatky. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit částku 19 886 Kč spolu s příslušenstvím a částku 1 775 Kč spolu s příslušenstvím. Příslušenství pohledávky činí kapitalizované úroky zákonné a smluvní, zákonné úroky z prodlení za období od 30. 11. 2019 do zaplacení (tj. následujícího dne po dni postoupení pohledávky) a smluvní úroky ve výši 23,72 % od 30. 11. 2019 do zaplacení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 867 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Celková výše nákladů řízení, které je žalovaná povinna žalobci uhradit činí 2 319 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.