10 C 227/2022-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 85 230 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a dalších nákladů spojených s užíváním bytu. V žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou dne 8. 1. 2021 smlouvu o podnájmu bytu, na základě které přenechala žalované do užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], stojící na pozemku č. St. [číslo] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa]; vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Na základě smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 15 099 Kč měsíčně a poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 023 Kč měsíčně vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který nájemné náleží. Podnájem byl sjednán na dobu určitou do 9. 1. 2022. Žalovaná opustila předmětné nemovitosti již na konci roku 2021 s tím, že neuhradila část nájemného za měsíc duben 2021 ve výši 35 Kč a dále nájemné a poplatky za služby za měsíce srpen až prosinec 2021 výši 90 610 Kč (5 x 18 122), žalovaná dále nechala předmětné nemovitosti opotřebené v rozporu s podnájemní smlouvou a žalobkyně byla nucena je nechat vymalovat, kdy toto stálo žalobkyni 9 300 Kč a dále vznikl žalované nedoplatek na nezaplacených zálohách na elektrickou energii ve výši 285 Kč. Žalobkyně na dlužnou částku započetla zaplacenou jistotu ve výši 15 000 Kč. Po započtení byla dlužná částka ve výši 85 230 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani po předžalobní výzvě žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. Ze smlouvy o podnájmu ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně přenechala žalované do užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], stojící na pozemku č. St. [číslo] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa]; vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Na základě smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 15 099 Kč měsíčně a poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 023 Kč měsíčně vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který nájemné náleží. Podnájem byl sjednán na dobu určitou do 9. 1. 2022 Součástí smlouvy bylo i ujednání o tom, že žalovaná je povinna předat po skončení podnájmu byt ve stavu v jakém ho převzala. Ke smlouvě byl podepsán i předávací protokol. Z faktury č. 2021 soud zjistil, že žalobkyni byl k předmětným nemovitostem za dobu, kdy byly v užívání žalovanou, vyúčtován nedoplatek na nezaplacených zálohách na elektrickou energii ve výši 285 Kč. Z faktury od dodavatele [jméno] [příjmení] soud zjistil, že za opravu předmětných nemovitostí, spočívající ve vymalování a opravě zdi, byla žalobkyni vyúčtována částka ve výši 9 300 Kč. Faktury byla datována k 28. 1. 2022, tedy v době těsně po skončení podnájemního vztahu. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ještě před podáním žaloby. Z předložených důkazů lze vyvodit následující skutkový závěr. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 8. 1. 2021 smlouvu o podnájmu bytu, na základě které přenechala žalované do užívání předmětné nemovitosti. Na základě smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné a poplatky ve výši 18 122 Kč, vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce. Podnájem byl sjednán na dobu určitou do 9. 1. 2022. Žalovaná opustila předmětné nemovitosti již na konci roku 2021 s tím, že neuhradila část nájemného za měsíc duben 2021 ve výši 35 Kč a dále nájemné a poplatky za služby za měsíce srpen až prosinec 2021 výši 90 610 Kč (5 x 18 122), žalovaná dále nechala předmětné nemovitosti opotřebené v rozporu s podnájemní smlouvou a žalobkyně byla nucena je nechat vymalovat, kdy toto stálo žalobkyni 9 300 Kč a dále vznikl žalované nedoplatek na nezaplacených zálohách na elektrickou energii ve výši 285 Kč. Žalobkyně na dlužnou částku započetla zaplacenou jistotu ve výši 15 000 Kč. Po započtení byla dlužná částka ve výši 85 230 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, ani po předžalobní výzvě žalobkyně. Při hmotněprávním posouzení věci za toto období soud postupoval v souladu s § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., a výši bezdůvodného obohacení odvodil od výše nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, když žalovaná byla v prodlení s platbou vždy od 1. dne následujícího měsíce. Soud proto žalobě výrokem I. rozsudku v plném rozsahu vyhověl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 410 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 4 540 Kč. Advokát poskytl tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – předžalobní výzva 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 35/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.