10 C 271/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 5 500 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný byl v období od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021 provozovatelem motorového vozidla - osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] (dále pouze„ vozidlo“), které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale ve výše zmíněném období k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tj. 80 dní). Žalovaný je proto ve smyslu § 4 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon), osobou povinnou k úhradě příspěvku. Celková výše dlužné částky sestává ze základu příspěvku (5 200 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v jehož případě činí denní sazba 65 Kč § 2 odst. 1 písm. h), při 80 dnech, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, tedy činí základ příspěvku 5 200 Kč. Poplatek představuje 300 Kč za výzvu k zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Žaloba je důvodná. Okresní soud vyšel ze zjištění, podle kterého žalovaný neměl v době od 20. 11. 2020 do 7. 2. 2021, uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem svého vozidla osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód]. Dlužnou částku neuhradil ani po výzvě žalobce, a to ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. Ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v jehož případě činí denní sazba 65 Kč § 2 odst. 1 písm. h), při 80 dnech, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, tedy činí základ příspěvku 5 200 Kč. Poplatek představuje 300 Kč za výzvu k zaplacení. Právní posouzení věci vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Náklady spojené s uplatněním pohledávky činí v souladu s § 2a citované vyhlášky 300 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh případně již zanikl. Protože tak neučinil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.