13 C 127/2022-44 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 45 689,60 Kč z titulu smlouvy o obchodní spolupráci. V žalobě uvedl, že dne 17. 3. 2021 uzavřel se žalovaným smlouvu o obchodní spolupráci, kterou se žalobce zavázal dodávat žalovanému do určené provozovny potravinářské zboží a dále předat žalovanému do užívání technologické vybavení a žalovaný se zavázal za výše uvedené hradit žalobci marketingový příspěvek ve výši 1 573 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání, že žalovaný je povinen uhradit žalobci 100 % nákladů na redesign provozovny, v případě, že žalovaný vypoví smlouvu do 12 měsíců od jejího uzavření. Smlouva byla ukončena dohodou ke dni 31. 12. 2021. Žalovaný dluží žalobci marketingový příspěvek za měsíce červen 2021, červenec 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021 a prosinec 2021 v celkové výši 9 438 Kč a dále částku ve výši 36 251,60 Kč představující náhradu za náklady vzniklé za rebrending provozovny. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listiny nazvané jako smlouva o obchodní spolupráci (dále jen„ smlouva“) a příloh č. 1 - 4 soud zjistil, že žalobce se zavázal dodávat žalovanému potravinářské zboží a dále předat žalovanému do užívání technologické vybavení a žalovaný se zavázal za výše uvedené hradit žalobci marketingový příspěvek ve výši 1 573 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání, že žalovaný je povinen uhradit žalobci 100 % nákladů na redesign provozovny, v případě, že žalovaný vypoví smlouvu do 12 měsíců od jejího uzavření. Smlouva byla uzavřena ke dni 17. 3. 2021. Z příloh vzal soud za prokázané, že provozovnou se rozumí„ [anonymizována dvě slova]“ na adrese [adresa], že mezi zapůjčené technologické vybavení náležely: Chladicí saladeta RHEIN, stojan na Hot Dog, stojan, zásobník na ubrousky, a že veškeré vybavení bylo předáno žalovanému funkční a bez závad. Z dohody o ukončení smlouvy o obchodní spolupráci vzal soud za prokázané, že na základě dohody mezi žalobce a žalovaným došlo k ukončení smlouvy ke dni 31. 12. 2021 a žalovaný se zavázal uhradit žalobci veškeré nedoplatky a dluhy. Z jednotlivých faktur (na č. l. 10 - 12 spisu) soud zjistil, že za měsíce červen 2021, červenec 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021 a prosinec 2021 byla žalovanému vyfakturována úhrada za tzv. marketingový příspěvek, v měsíční výši 1 573 Kč. Z faktury [číslo] dále z faktur (na č. l. 13 - 15 spisu) vzal soud za prokázané, že žalobce vyfakturoval žalovanému částku ve výši 36 251,60 Kč, představující úhradu za rebreding provozovny. Požadovanou částku žalobce prokázal fakturami, které mu byly vystaveny od zhotovitele společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Z předžalobní výzvy vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dne 16. 3. 2022 k uhrazení dlužné částky ve výši 45 689,60 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, s upozorněním, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, podá žalobce žalobu. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce se žalovaným uzavřeli inominátní smlouvu na základě, které poskytl žalobce žalovanému do užívání technologické vybavení v určené provozovně a žalovaný se zavázal žalobci hradit tzv. marketingový příspěvek (příspěvek za reklamu a za užívání technologického vybavení) v měsíční výši 1 573 Kč. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že v případě ukončení smlouvy do 12 měsíců od jejího uzavření, se žalovaný zavazuje žalobci uhradit 100 % nákladů na redesign provozovny. Na základě uzavřené dohody skončila smlouva ke dni 31. 12. 2021, tedy v době kratší než 12 měsíců od uzavření smlouvy. Žalovaný neuhradil žalobci marketingový příspěvek za 6 měsíců a dále náklady vzniklé na redesign provozovny. Dlužná částka činila 45 689,60 Kč. Soud žalobu shledal důvodnou a vyhověl jí s tím, že při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kterou žalobce se žalovaným uzavřeli inominátní smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí technologického vybavení do užívání žalovaného a dále poskytnutí licence k užívání vybavení žalobce, za kterou žalobci náležela odměna dle § 2366 o. z. Žalovaný porušil smlouvu a je tedy povinen nahradit žalobci částku 45 689,60 Kč. Výše úroků z prodlení vyplývá a je v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014 (výrok I.) O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci, který žalovaného před podáním žaloby v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k plnění, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 3 o. s. ř., dle něhož soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce. Takto soud přiznal žalobci 3 x paušální náhradu po 300 Kč dle § 1, 2 a 3, písm. a), c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za 2 úkony (žaloba, výzva k plnění, účast na jednání) a dále náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem tedy 1 900 Kč a soud uznal žalovaného povinným k zaplacení této částky k rukám žalobce.