13 C 173/2021-95 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně se svou žalobou ze dne 2. 6. 2021 domáhala určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že zjistila, že dne 18. 5. 2021 v katastru nemovitostí byla provedena a zapsána změna vlastnického práva a vymazáno vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitým věcem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku (dále jen předmětné věci) a novým vlastníkem byl zapsán žalovaný, a to na základě kupní smlouvy ze dne 9. 12. 2020, resp. 9. 11. 2006 v rámci vkladového řízení číslo [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobkyně namítala, že k přepisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalovaného došlo bez jakéhokoli řádného právního důvodu, kdy k přepisu vlastnického práva nemělo vůbec dojít, neboť se jedná o zápis nezákonný a o zápis v rozporu se skutečným právním stavem. Žalobkyně namítala, že kupní smlouva není opatřena jejím úředně ověřeným podpisem, nikdy takovou kupní smlouvu nepodepsala, o její existenci nemá ponětí, neměla v úmyslu vlastnické právo k předmětným nemovitostem převést. Uvedla, že od roku 1999 do cca roku 2011 byla se žalovaným v partnerském vztahu a následně i se žalovaným pracovala v jeho společnosti [právnická osoba] a nevylučuje, že pro potřeby fungování společnosti v minulosti podepsala žalovanému prázdný list papíru, na což si nevzpomíná. Žalovaný v rámci vkladového řízení u katastru nemovitostí předložil katastrálnímu úřadu znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který katastrální úřad považoval za dostatečný podklad pro to, aby mohl provést zápis vlastnického práva žalovaného k předmětným nemovitostem, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Navíc považuje závěry znalce za zavádějící, neobjektivní a nepřiléhavé i mimo jiné proto, že znalec posuzoval výlučně srovnávací materiál předložený mu ze strany žalovaného a žalobkyni v tomto směru nekontaktoval. Dále namítala, že k přijetí návrhu ze strany žalovaného došlo až po 14 letech poté, co údajně měla žalobkyně kupní smlouvu podepsat. I kdyby soud dospěl k závětu, že žalobkyně kupní smlouvu podepsala, poukázala na § 43b tehdy platného občanského zákoníku č. 40/64 Sb., obdobně je to upraveno v § 1735 zákona č. 89/2012 Sb., kdy návrh na uzavření kupní smlouvy by musel zaniknout. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl přijmout údajný návrh na uzavření kupní smlouvy až po více než 14 letech, pak by takovéto přijetí muselo být nepochybně shledáno jako opožděné, neboť v případě převodu nemovitých věcí se nepochybně u doby 14 let nejedná o přiměřenou dobu pro přijetí návrhu. Dle ustanovení § 43c občanského zákoníku, přitom aby vůbec došlo k uzavření kupní smlouvy, pak by přijetí návrhu muselo být provedeno včas. Jelikož k akceptaci údajného návrhu nedošlo v přiměřené době, pak údajný návrh na uzavření kupní smlouvy musel zaniknout a zanikl a jeho opožděné přijetí žalovaným ani v takovém případě nemůže zakládat žádné právní důsledky. Dle názoru žalobkyně tak předmětná kupní smlouva vůbec nevznikla a vzniknout nemohla, katastr nemovitostí vůbec neměl vlastnické právo žalovaného k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí zapsat a žalovaný se tak vůbec nemohl a nemůže stát vlastníkem předmětných nemovitostí. Nad rámec žalobkyně ještě namítala, že dle této kupní smlouvy měla údajně dostat od žalovaného za předmětné nemovitosti částku 150 000 Kč před podpisem této kupní smlouvy. Žalobkyně tuto částku od žalovaného nikdy neobdržela. Žalobkyně v tomto směru poukázala na skutečnost, že předmětné nemovitosti koupila na základě kupní smlouvy ze dne 30. 1. 2004 za částku 495 000 Kč. Je tedy silně nepravděpodobné a nelogické, aby stejné nemovitosti prodala za dva roky žalovanému za méně než 1/3 této ceny. Dále žalobkyně poukázala na to, že v roce 2006 platila právní úprava zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, když dle § 4 odst. 4 písm. a) výslovně platilo, že přílohou návrhu na vklad vlastnického práva musí být„ listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru, nebo její úředně ověřený opis (kopie) v počtu o dva větším, než je počet účastníků řízení; jedná-li se o směnu nemovitostí evidovaných v obvodu více katastrálních úřadů, v počtu ještě o dva větším pro každý další katastrální úřad“. Protože žalobkyně kupní smlouvu nikdy nepodepsala, je tedy zcela vyloučeno a žalobkyně odmítá, že by podepsala kupní smlouvu dokonce ve více vyhotoveních, které by byly nezbytné pro převod vlastnického práva v katastru nemovitostí. Pokud by žalobkyně skutečně měla v úmyslu převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaného, pak s ohledem na tehdy platnou právní úpravu by nepochybně žalobkyně musela podepsat kupní smlouvu ve více vyhotoveních, neboť nelze předpokládat, že by již v té době účastníci věděli, že po roce 2014 (tedy cca po 8 letech) již bude dostačující pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí pouze jediné vyhotovení kupní smlouvy, jako je tomu za stávající právní úpravy. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem. V situaci, kdy vlastnické právo bylo v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch žalovaného bez právního důvodu, pak je nezbytné určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně. Naléhavý právní zájem je tak dán již tím, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu a je s ním v přímém rozporu. 2 Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 12. 7. 2021 uvedl, že návrh kupní smlouvy akceptoval tak, že jej dne 9. 12. 2020 před pověřeným orgánem ověřeně podepsal a doručil příslušnému katastrálnímu úřadu. Otázku platnosti předložené smlouvy a splnění podmínek pro zápis do katastru nemovitostí posoudil k tomu příslušný katastrální úřad. Podpis na kupní smlouvě nebyl paní [celé jméno žalobkyně] úředně ověřen, avšak katastrální úřad postupoval tak, jak mu to ukládá správní řád a vyzval žalobkyni k vyjádření, zda podpis na předložené kupní smlouvě je jejím vlastnoručním podpisem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pravost podpisu popřela, vyzval katastrální úřad žalovaného, aby zajistil znalecký posudek, kterým by ověřil pravost podpisu žalobkyně. Žalovaný zajistil prostřednictvím soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyhotovení požadovaného znaleckého posudku. Z předloženého znaleckého posudku vyplynulo, že podpis žalobkyně na kupní smlouvě je jejím vlastnoručním podpisem, proto došlo ze strany katastrálního úřadu k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného. Z uvedeného je zřejmé, že o převodu vlastnického práva rozhodl příslušný katastrální úřad, který shledal, že jsou splněny podmínky pro povolení vkladu vlastnického práva na základě rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. K námitce žalobkyně o tvrzení, že je podivné, proč žalovaný předložil kupní smlouvu katastrálnímu úřadu až v roce 2020, kdy tuto ve stejném roce podepsal, uvedl, že žalobkyně žalovanému podepsala dne 9. 11. 2006 návrh kupní smlouvy o převodu nemovitostí s tím, že bylo sjednáno mezi žalobkyní a žalobcem, že bude žalovaný akceptovat návrh kupní smlouvy žalobkyně ve chvíli, kdy budou pro převod vlastnického práva příhodné podmínky pro žalovaného, a to zejména s ohledem na skutečnost, že proti žalovanému bylo vedeno finančním úřadem řízení, na základě kterého se žalovaný bránil proti pohledávce, kterou na něm v té době hodlal finanční úřad uplatnit. Dále pak v roce 2010 bylo žalobkyní zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a následně bylo vedeno soudní řízení o určení, že uvedené zástavní právo k předmětným nemovitostem zaniklo. Toto řízení bylo ukončeno až v roce 2021, proto žalovaný po zjištění, že uvedený soudní spor mezi žalobkyní a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl ukončen, akceptoval návrh kupní smlouvy a podal návrh na vklad vlastnického práva. Dále uvedl, že žalobkyně návrh kupní smlouvy podepsala před ním a současně obdržela kupní cenu a bylo dohodnuto, že žalovaný bude akceptovat návrh kupní smlouvy ve vhodnou chvíli. Návrh na uzavření kupní smlouvy žalobkyně nikdy neodvolala, a pokud tvrdí, že návrh kupní smlouvy nepodepsala, potom s ohledem na závěry katastrálního úřadu se jedná u ní o nepravdivé tvrzení. 3 S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4 Teprve až při jednání soudu, které se konalo dne 16. 2. 2022 (tedy po více než šesti měsících), změnil svá tvrzení, kdy nově tvrdil, že k akceptaci smlouvy došlo již dne 9. 11. 2006, nikoli až po 14 letech, a teprve v prosinci 2020 uznal žalovaný svůj podpis za vlastní. Pokud se týká kupní ceny, tak uvedl, že k této skutečnosti bude dokládat znalecký posudek. 5 K tomuto novému tvrzení žalovaného žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce poukázala na kupní smlouvu, u které je uvedena doložka, že žalovaný tuto smlouvu vlastnoručně podepsal až dne 9. 12. 2020, nikoli doložka vidimace, dle které by měl tento podpis uznat za vlastní. 6 Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že k podpisu kupní