13 C 36/2022-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 159 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se dne 6. 8. 2019 při použití přepravních služeb společnosti [právnická osoba] nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazu, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Z Oznámení o závadách ze dne 26. 6. 2019 bylo zjištěno, že na žalovaná jela bez platné jízdenky ze stanice Praha hl. nádraží do stanice Ústí nad Labem dne 26. 6. 2019 Cena jízdenky je 159 Kč a přirážka je ve výši 1 000 Kč. Žalovaná jízdné po výzvě nezaplatila, zápis nepodepsala a byla poučena dle informačního letáku. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 20. 3. 2020. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce, je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vzhledem k tomu, že se dne 26. 6. 2019 při použití hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušila shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč. Soud přiznal i příslušenství pohledávky, protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobce důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátkou dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, DPH 21 % ve výši 189 Kč soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.