14 C 308/2022-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 2 721 Kč a příslušenství. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně dodávala a žalovaná odebírala pro potřeby domácnosti elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa], [PSČ] [obec], EAN kód: [číslo]. Žalovaná dlužila žalobkyni za dodanou a odebranou elektřinu, a to za fakturační období 21. 8. 2020 až 27. 7. 2021 částku 1 085,29 Kč – se zaplacením této částky byla žalovaná od 24. 8. 2021 v prodlení. Žalobkyně dále dodávala a žalovaná odebírala pro potřeby domácnosti plyn v odběrném místě na adrese [adresa], [PSČ] [obec], EIC kód: 27ZG500Z02558085. Žalovaná dlužila žalobkyni za dodanou a odebranou elektřinu, a to za fakturační období od 24. 3. 2021 až 21. 7. 2021 částku 1 435,71 Kč – se zaplacením této částky byla žalovaná v prodlení od 19. 8. 2021. Dále žalovaná nezaplatila smluvní pokutu ve výši 2 x 100 Kč. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Smluvní pokuta byla platně sjednána a řádně vyúčtována a o smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná je povinna platit úroky z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti provedené vyúčtování. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, když žalobcův neúspěch se týkal jen nepatrné části předmětu sporu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14a advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – písemná výzva k plnění před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.