14 C 328/2021-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 4 188,77 Kč a příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytovala žalovanému – spotřebiteli – sdružené služby, zejména dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to na základě smlouvy ze dne 24. 10. 2012. Za poskytnuté sdružené služby a dodávku plynu se žalovaný zavázal platit ceny dle ceníku. Za poskytnuté sdružené služby žalobkyně dne 26. 8. 2020 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] částku 4 488,77 Kč splatnou dne 15. 9. 2020, za 1 075,16 m3 odebraného plynu ve fakturačním období od 8. 10. 2019 do 23. 8. 2020. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil žalobkyni za poskytnuté sdružené služby, zejména za dodaný a odebraný plyn. Výrokem rozsudku pod bodem I soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaný je povinen platit úroky z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti provedených vyúčtování. Vyúčtování se nepochybně dostala do sféry žalovaného, žalobkyně písemnosti adresovala na adresu, kterou žalovaný ve smlouvě označil. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl dva úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.