17 C 189/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla nazvanou„ Pojistná smlouva pro autopojištění COMBI Plus IV“ s počátkem pojištění ode dne 1. 7. 2020 pro vozidlo Volkswagen Passat, [registrační značka]. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 4. 2021 a žalovaný tedy dluží poměrnou část pojistného za období trvání smlouvy od 1. 1. 2021 do 9. 4. 2021 celkem ve výši 2 204 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, a to i před podáním žaloby, na výzvy však nereagoval a žalobci ničeho nezaplatil. Žalobce požaduje přisoudit též zákonný úrok z prodlení za období od 10. 4. 2021 do 11. 2. 2022 (dne vyhotovení žaloby), celkem ve výši 153 Kč, více nepožaduje. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně: Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Dále soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., zejm. ust. § 2758 a násl. upravujících pojistnou smlouvu, zejména z ustanovení § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění a z ustanovení § 2804 o. z. upravujícího zánik pojištění marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce o zaplacení pojistného. Speciální úprava zániku pojištění je pak nadále zakotvená i v ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. V řízení bylo pojistnou smlouvou [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla nazvanou„ Pojistná smlouva pro autopojištění COMBI Plus IV ze dne 29. 6. 2020 prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 3 odst. 1 věta první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný pojistné za období od 1. 1. 2021 do 9. 4. 2021 řádně nezaplatil a dluží tak poměrnou částku pojistného ve výši 2 204 Kč (z toho dlužné pojistné činí 1 604 Kč a 600 Kč poplatek. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalovanou částku zaplatil. Soud proto dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k zaplacení částky 2 204 Kč trvá, a v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) mu tuto povinnost uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně úroků z prodlení, když žalobce též důvodně požaduje přisoudit zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014), pouze za období od 10. 4. 2021 do 11. 2. 2022 (dne vyhotovení žaloby), celkem ve výši 153 Kč, více nepožaduje. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne 25. 4. 2013 vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 2,5 úkonu právní služby částku 500 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 500 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 968 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.