17 C 324/2021-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky jako dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] o komplexním pojištění vozidla„ [příjmení] [jméno]“ (datum počátku pojištění 22. 2. 2019), podle které se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 6 369 Kč splatné pololetně, když za prvé pojistné období bylo pojistné stanoveno na částku 3 185 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 22. 8. 2020 do 27. 11. 2020, kdy pojištění pro nezaplacení pojistného (ani v dodatečné 30ti denní lhůtě) zaniklo. Žalovaný tak dluží žalobkyni poměrnou část pojistného za období od 22. 8. 2020 do 27. 11. 2020 ve výši 1 133 Kč, zahrnující i náklad spojený s upomínáním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, přičemž žalobkyně již nepožaduje ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k zániku pojištění. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, a to i před podáním žaloby, na výzvy však nereagoval a žalobkyni ničeho nezaplatil. Žalobkyně požaduje přisoudit také zákonný úrok z prodlení pouze za období ode dne následujícího po zániku pojištění, tj. ode dne 28. 11. 2020, do dne vyhotovení žaloby, tedy do 26. 8. 2021, celkem ve výši 101 Kč, více nepožaduje. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně: Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Dále soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), zejm. ust. § 2758 a násl. upravujících pojistnou smlouvu, zejména z ustanovení § 2782 odst. 1 o.z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění a z ustanovení § 2804 o.z. upravujícího zánik pojištění marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce o zaplacení pojistného. Speciální úprava zániku pojištění je pak nadále zakotvená i v ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. V řízení bylo pojistnou smlouvou [číslo] o komplexním pojištění vozidla„ [příjmení] [jméno]“ prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 o.z. ve spojení s § 3 odst. 1 věta první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dluží tak poměrnou částku pojistného do dne zániku pojištění, tj. do 27. 11. 2020, spolu s poplatkem za upomínání dlužného pojistného, celkem ve výši 1 133 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalovanou částku zaplatil. Soud proto dospěl k závěru, že povinnost žalované k zaplacení částky 1 133 Kč trvá a v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. mu tuto povinnost uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně úroků z prodlení, když žalobkyně též důvodně požaduje přisoudit zákonný úrok z prodlení (k tomu viz § 1968, § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to pouze za období od 28. 11. 2020, do dne vyhotovení žaloby, tedy do 26. 8. 2021, celkem ve výši 101 Kč, když více nepožaduje. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení měla plný úspěch žalobkyně. Při stanovení výše odměny advokáta žalobkyně soud vyšel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 600 Kč. Advokát žalobkyně učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 600 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady žalobkyně za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 089 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky.