17 C 345/2022-29 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 25. 7. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 50 188,36 Kč a příslušenství s odůvodněním, že jako nájemce uzavřel s žalovanou jako pronajímatelem nájemní smlouvu na rodinný dům na adrese [adresa]. Nájem domu byl ukončen ke dni 31. 12. 2021. Žalovaná však v rozporu s nájemní smlouvou nevrátila žalobci kauci ve výši 50 000 Kč ani úrok z kauce ve výši 0,5 % ročně, ačkoli k tomu byla ze strany žalobce opakovaně vyzývána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobcem předložených listinných důkazů soud o skutkovém stavu věci uzavřel takto: Žalobce se žalovanou uzavřeli dne 9. 3. 2021 smlouvou o nájmu domu, podle které se žalovaná jako pronajímatel zavázala žalobci jako nájemci přenechat do užívání rodinný dům na adrese [ulice a číslo] v [obec], a dle které se nájemce zavázal hradit pronajímateli měsíční nájemné za užívání domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021 s tím, že dodatkem č. 1 smlouvy o nájmu domu byl konec nájmu určen ke dni 31. 8. 2023. Pronajímatel potvrdil podpisem smlouvy, že od nájemce přijal při podpisu smlouvy v hotovosti jistotu ve výši 50 000 Kč. K předání domu do užívání došlo na základě protokolu o předání ze dne 20. 4. 2021. Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že částka ve výši 50 000 Kč slouží jako jistota k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním domu a dalších pohledávek pronajímatele vzniklých v souvislosti s nájmem domu, např. v důsledku odstraňování závadného stavu či jiných škod způsobených nájemcem nebo osobami, za jejichž jednání nájemce odpovídá. Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení nájemce s plněním jeho povinností vyplývajících z nájmu je pronajímatel oprávněn použít jistotu k úhradě pohledávek za nájemcem a započíst použité prostředky proti nájemcově pohledávce na vrácení po skončení nájmu. Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že nevyčerpané peněžní prostředky z jistoty budou nájemci vyplaceny neprodleně na bankovní účet nájemce uvedený v záhlaví smlouvy (tj. na účet č.: [bankovní účet]) nebo účet, který nájemce nejpozději k datu ukončení nájmu sdělí pronajímateli nebo v hotovosti při předání domu pronajímateli při ukončení nájmu. Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že úroky z jistoty budou činit 0,5 % p.a. Dne 5. 1. 2022 pronajímatel převzal dle předávacího protokolu dům zpět, neboť nájem dle dohody smluvních stran, jak soud zjistil z protokolu o předání, skončil ke dni 31. 12. 2021. Dopisem ze dne 4. 2. 2022 vyzval nájemce pronajímatele k vrácení částky 50 000 Kč spolu s úrokem 0,5 % ročně a k vyúčtování médií/služeb spojených s užíváním domu. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), týkajících se úpravy nájmu (§ 2201 – § 2331). Uvedená právní úprava dovoluje smluvním stranám nájemní vztahu sjednat peněžitou jistotu k zajištění toho, že nájemce bude platit nájemné a plnit i jiné povinnosti vyplývající z nájmu. Dle § 2254 odst. 2 o.z. pak platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce s žalovanou uzavřeli v písemné formě smlouvu, jejíž znaky naplňují náležitosti nájemní smlouvy ve smyslu § 2235 o.z. Při sjednání nájmu žalovaná jako pronajímatelka obdržela od žalobce finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, jež byla oprávněna použít v případě prodlení nájemce k úhradě pohledávek za nájemcem. Smluvní strany tímto platně ujednali složení jistoty (§ 2254 o.z.). Jistota měla být žalobci vrácena dle smluvních ujednání při ukončení nájmu, ke kterému došlo dne 31. 12. 2021. Jistota ve výši 50 000 Kč ani úrok z jistoty však ani ke dni rozhodování soudu uhrazeny nebyly. Povinnost tvrdit a prokazovat, že žalobcem složená jistota ve výši 50 000 Kč byla po ukončení nájmu vrácena žalobci, tížila v řízení žalovanou. Bylo na žalované, aby tvrdila, že jistotu žalobci vrátila, anebo aby uvedla jiné skutečnosti způsobilé zpochybnit nárok žalobce. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní a ničeho ani netvrdila. Soud proto posoudil jako důvodný jednak nárok žalobce na vrácení jistoty ve výši 50 000 Kč, tak i nárok na uhrazení dohodnutého úroku z jistoty za dobu trvání nájmu (tj. za dobu od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021), který žalobce kapitalizoval na částku 188,36 Kč. Na základě výše uvedených skutkových a právních závěru proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku 50 000 Kč a 188,36 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z těchto částek za období od 1. 1. 2022 do zaplacení. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Náklady úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2008 Kč a odměna právního zástupce žalobce. Při určení výše odměny postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Dle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3 140 Kč/úkon. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 9 420 Kč (tj. 3 140 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, tj. celkem 900 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 12 487,20 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 2 008 Kč Náklady řízení v celkové výši 14 495,20 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.