17 C 37/2022-28 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou doručenou dne 19. 10. 2021 se žalobce po žalované domáhá zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalobce žalované na základě rámcové smlouvy [číslo] ze dne 8. 4. 2019 aktivoval běžný účet č. [bankovní účet], a že dodatkem č. 7 k rámcové smlouvě uzavřeným dne 19. 3. 2020 poskytl žalované na tomto účtu úvěr ve výši 50 000 Kč a dodatkem č. 6 ze dne 2. 3. 2020 kontokorent (opět úvěr) ve výši 10 000 Kč, které dosud nebyly řádně splaceny. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaná porušila podmínky smlouvy o úvěr (dle dodatku č. 7), když nedodržovala podmínky smlouvy a úvěr řádně a včas nesplácela, a proto byl úvěr žalobcem ke dni 16. 11. 2020 zesplatněn. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 44 934,58 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 893,90 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 20. 11. 2020 částku ve výši 1 993 Kč (z ní žalobcem započteno 1 348,03 Kč na úhradu jistiny splátky ze dne 14. 9. 2020 a 644,97 Kč na úhradu úroku splátky ze dne 14. 9. 2020). Dále po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 20. 11. 2020 částku ve výši 1 993 Kč, kterou si žalobce započetl na úhradu (z ní žalobcem započteno 1 387,56 Kč na úhradu jistiny splátky ze dne 14. 10. 2020 a 605,44 Kč na úhradu úroku splátky ze dne 14. 10. 2020). Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 20. 11. 2020 částku ve výši 890 Kč, kterou si žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 14. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 20. 1. 2021 částku ve výši 1 103 Kč, kterou si žalobce započetl na úhradu dlužné pohledávky, přičemž tuto částku žalobce započetl částkou 497,30 Kč na úhradu jistiny splátky ze dne 14. 11. 2020 a částkou 605,70 Kč na úhradu úroku splátky ze dne 14. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný dne 20. 1. 2021 částku ve výši 98,78 Kč, kterou žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 17. 2. 2021 částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 22. 3. 2021 částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalobce celou započetl na úhradu dlužné jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 20. 4. 2021 částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 7. 5. 2021 částku ve výši 14 466 Kč, kterou si žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020. Dále po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 14. 5. 2021 částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalobce celou započetl na úhradu jistiny splátky ze dne 16. 11. 2020 Aktuální výše pohledávky (ke dni podání žaloby) činila na nesplacené jistině 6 246,91 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a na nesplaceném smluvním úroku z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) 37,79 Kč. Tato částka 37,79 Kč je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 14. 8. 2020 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 15. 11. 2020, konkrétně pak (počet dnů prodlení /365 x aktuální jistina x 16, 9/100). Žalobce požaduje od 15. 2. 2021 přisoudit smluvní úrok toliko ve výši 8,25 % ročně, a to s odkazem na ust. § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Žalovaná byla žalobcem informována v předžalobní výzvě o možnosti využít dodatečnou lhůtu k doplacení dlužné částky, tuto však nevyužila. (nárok pod bodem a) výroku I. tohoto rozsudku) 2. K nároku pod bodem b) výroku I. tohoto rozsudku žalobce uvedl, že žalované aktivoval na základě rámcové smlouvy [číslo] ze dne 8. 4. 2019 běžný účet č. [bankovní účet], a že dodatkem č. 6 ze dne 2. 3. 2020 poskytl žalované kontokorent (úvěr) ve výši 10 000 Kč, který nebyl dosud také řádně doplacen. Dále v žalobě tvrdí, že žalovaná porušila podmínky smlouvy o úvěru (dle dodatku č. 6), když nedodržovala podmínky smlouvy a úvěr řádně a včas nesplácela, a proto byl úvěr žalobcem ke dni 16. 11. 2020 zesplatněn. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 3 626,04 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 172,18 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 10. 2020 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 15. 11. 2020. Konkrétně pak (počet dnů prodlení /365 x aktuální jistina x aktuální sazba obchodního úroku/100). Po zesplatnění kontokorentu uhradila žalovaná dne 20. 1. 2021 částku ve výši 3 798,22 Kč, kterou žalobce započetl na úhradu dlužné pohledávky, a to částkou 3 626,04 Kč na úhradu jistiny kontokorentu a částkou 172,18 Kč na úhradu kapitalizovaného úroku kontokorentu. Aktuální výše pohledávky (ke dni podání žaloby) je tvořena nesplaceným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, a to za období od 16. 11. 2020 do 19. 1. 2021, resp. od 26. 11. 2020 do 19. 1. 2021. Žalovaná byla žalobcem informována v předžalobní výzvě o možnosti využít dodatečnou lhůtu k doplacení dlužné částky, tuto však rovněž nevyužila. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Žaloba je důvodná. 6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 8. 4. 2019 ve znění dodatku č. 7 k rámcové smlouvě uzavřeným dne 19. 3. 2020 a dodatku č. 6 ze dne 2. 3. 2020, ve spojení s obchodními podmínkami žalobce a dále podmínkami pro používání kontokorentu soud zjistil, že žalovaná uzavřela v obou případech úvěrovou smlouvu, podle níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, resp. 10 000 Kč, které žalovaná vyčerpala, úvěry však nesplácela dle dohodnutých podmínek řádně a včas, a proto byly smlouvy ke dni 16. 11. 2020 (v obou případech) zesplatěny. Žalovaná po zesplatění částečně žalobci plnila a ten započítával plnění žalovanou, jak popsáno výše. 7. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalované povinnost zanikla, zejména že žalovanou částku zaplatila/doplatila. Taková skutečnost ani nevyšla v řízení jinak najevo. 8. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: 9. Právní vztah žalobce a žalované, založený dodatky č. 7 a 6 k rámcové smlouvě, z nichž byl žalované poskytnut v obou případech úvěr (v druhém případě – dle dodatku č. 6 – formou přečerpání prostředků do kontokorentu), posoudil soud dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravující smlouvu o úvěru. Žalovaná porušila závazkový vztah ze smlouvy o úvěru tím, že žalobci nevrátila v plné výši poskytnutou jistinu úvěru a úrok, u nároku bod bodem b) je nárokován toliko úrok z prodlení. 10. Soud na základě skutkových a právních závěrů podané žalobě zcela vyhověl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu. Žalobce má právo na zaplacení celkové dlužné částky 6 246,91 Kč z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru dle dodatku č. 7 a také na zaplacení sjednaných úroků z vyčerpané jistiny úvěru ve shora zjištěné sjednané výši 16,9 % ročně, a to za období od 16. 11. 2020 do 14. 2. 2021 a za období od 15. 2. 2021 v souladu s ust. § 122 odst. 4 spotřebitelského zákona – zákon č. 257/2016 Sb., toliko pak v zákonné výši pro úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně (sazba ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší). Soud dále žalobci pod bodem b) výrok I. tohoto rozsudku přiznal také právo na zaplacení obchodního a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru dle smlouvy o úvěru, dodatku č. 6, a to od 16. 11. 2020, resp. 26. 11. 2020 do zaplacení. Prodlení žalované a výši úroků z prodlení soud posoudil v souladu s § 1968 a 1970 o.z. za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby žalovanou v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. řádně a včas vyzval k plnění žalovaného dluhu, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady úspěšného žalobce tvoří toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když žalobce další náklady řízení neúčtoval. Náklady řízení ve výši 400 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v 3-denní lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.