18 C 153/2022-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 17. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 478,20 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ T-Mobile“), uzavřel se žalovanou [příjmení] smlouvu – Zákaznickou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. V souladu se Smlouvou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit sjednanou kupní cenu za poskytnuté doplňkové služby, služby třetích stran a dále za poskytnuté zařízení a to formou pravidelných měsíčních splátek. Své povinnosti ze Smlouvy žalovaná porušila, když řádně a včas neuhradila poskytnuté služby Zprostředkovaného prodeje a dále splátky za poskytnuté zařízení, a to dle vyúčtování služeb: -) [číslo] vystaveného dne 20. 11. 2018, splatné dne 4. 12. 2018, na částku 99 Kč. -) [číslo] vystaveného dne 20. 12. 2018, splatné dne 20. 11. 2018, na částku 79,20 Kč. -) [číslo] vystaveného dne 5. 3. 2019, splatné dne 19. 3. 2019, na částku 4 000 Kč. Pohledávka vyplývající z této smlouvy včetně příslušenství byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2018. Celková dlužná částka ke dni postoupení činila 4 478,20 Kč s příslušenstvím. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 4 478,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobkyně – [anonymizováno], uzavřel se žalovanou v rámci Účastnické smlouvy – Zákaznické smlouvy [číslo] kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné poskytování služeb třetích stran, doplňkových služeb a poskytnutí koncového zařízení. Žalovaná za služby a koncové zařízení neuhradila vyúčtované faktury, konkrétně jde o vyúčtování [číslo] vystavené dne 20. 11. 2018, splatné dne 4. 12. 2018 na částku 99 Kč, [číslo] vystavené dne 20. 12. 2018, splatné dne 20. 11. 2018 na částku 79,20 Kč, [číslo] vystavené dne 5. 3. 2019, splatné dne 19. 3. 2019 na částku 4 000 Kč. Toto soud zjistil z uzavřené smlouvy, smluvních podmínek, jež byly její součástí, z jednotlivých vyúčtování, smlouvy o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy. V posuzované věci žalovaná porušila občanskoprávní závazkový vztah tím, že řádně a včas neuhradila za poskytované platební služby a za poskytnuté koncové zařízení. Žádné z tvrzení žalobkyně nebylo v průběhu řízení zpochybněno, natož vyvráceno. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit částku ve výši 4 478,20 Kč. Výše úroků z prodlení vyplývá ´ z § 1968 a násl. občanského zákoníku, výše úroků je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Plnění dle výroků I. a II. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. l o.s.ř. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když ta řádně a včas vyzvala žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobkyni v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobkyni odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 1 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 600 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tak činí náklady úspěšné žalobkyně 1 489 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).