20 C 156/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou zdejšímu soudu (návrhem na vydání elektr. platebního rozkazu vedeným pod sp. zn. EPR 66680/2022) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s přísl.. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne 8. 12. 2020 v [obec] použil k přepravě hromadnou dopravu provozovanou [anonymizováno] podnikem města Hradec Králové, a.s., a při kontrole se nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Další žalobou (návrhem původně vedeným pod sp. zn. EPR 63678/2022) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky 1 520 Kč s přísl. za další jízdu bez platné jízdenky v MHD v [obec], konkrétně ze dne 19. 10. 2020. Žalobce pak dne 28. 7. 2021 uzavřel s [anonymizováno] podnikem města Hradec Králové, a.s. smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které je v obou případech oprávněn dlužnou částku vymáhat. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný skutečně cestoval v [obec] dne 8. 12. 2020 a 19. 10. 2020 linkou hromadné dopravy provozované DP města Hradec Králové, a.s., a v obou případech se nemohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem, což vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole. Žalobce se tak v obou případech po žalovaném důvodně domáhá zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč. Výrokem rozsudku pod bodem II. a III. tedy soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný v obou případech uzavřel s [anonymizováno] podnikem města Hradec Králové, a.s., vstupem do jeho dopravního prostředku smlouvu o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku. Tím mu vznikla povinnost uhradit dopravnímu podniku stanovené jízdné, případně též přirážku k němu pro případ, že se neprokáže přepravnímu kontrolorovi platným přepravním dokladem. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů soud dospěl k závěru, že žaloba je v obou případech důvodná a proto jí v obou případech vyhověl. Soud vycházel z předložených listin, když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla, či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž soud rozhodl podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník ve svých ustanoveních § 1879 a násl.. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a nakonec i soudním poplatkem ve výši 400 Kč (2x). Celkem tak náklady řízení činí 1 700 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění výroků rozsudku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.. Současně (výrok I.) soud rozhodl o spojení věcí, neboť je zřejmé, že obě žaloby spolu skutkově úzce souvisí, rovněž okruh účastníků je stejný Podávání jednotlivých žalob, resp. následně vedení jednotlivých řízení o každém návrhu tedy není účelné (hospodárné). Podle ust. § 112 odst. 1 o. s. ř. v zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků. Žalovaný byl bezvýsledně veden k vyjádření k žalobě již v doručovaném platebním rozkaze (v obou případech) a řádně mu byla zaslána žaloba a výzva k vyjádření i ve věci sp. zn. 20 C 156/2022 (avšak opět bezvýsledně). Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení se jeví jako postup neefektivní - a formalistický, citace z usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 3988/17 ze dne 10. ledna 2018 (byť ve skutkově poněkud odlišné situaci).