20 C 297/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvod-nil tím, že žalovaný u [právnická osoba], uzavřel dne 25. 7. 2002 Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] vyčerpal prostřednictvím smlouvy o úvěru (překlenovacím) částku ve výši 20 000 Kč a zavázal se úvěr uhradit ve sjednaných splátkách, což neučinil. Žalobce po akvizici [právnická osoba], je oprávněn dlužnou částku vymáhat. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný skutečně uzavřel tuto smlouvu, na základě které vznikl uvedený dluh na jistině ve výši 8 177,57 Kč, dále poplatky ve výši 2 935,31 Kč a úroky a úroky z prodlení v uvedené výši. Právní vztahy mezi účastníky se řídí prvořadě smlouvou samotnou, - smluvními podmínkami, akceptovanými oběma stranami (resp. žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]), a při aplikaci právní úpravy též zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, a to zejména § 497 a násl. (smlouva o úvěru). Dále se ve smyslu § 273 obch. zák. řídí všeobecnými obchodními podmínkami, akceptovanými oběma stranami, a podpůrně též občanským zákoníkem. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl. Soud vycházel především ze smlouvy a dalších listin – ISAS (zejm. smlouva s žádostí o úvěr ze dne 23. 7. 2002 vč. smluvních podmínek a výpis s vyčíslením dluhu, upomínka a zesplatňující výzva ze dne 15. 2. 2022) a dospěl k závěru, že v daném případě má tedy žalobce právo na uvedenou částku s přísl., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle ustanovení § 1968 o. z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. (Totéž viz ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku; prováděcí předpis k výši úroků z prodlení: ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb. ve svých ustanoveních § 1879 a násl.. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta po 1 580 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu, s tím související 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 13/4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 21 % DPH (z odměny a náhrad) a soudní poplatek 800 Kč. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř..