38 C 121/2022-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 955 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobkyně zjistila, že žalovaný coby vlastník/provozovatel vozidla neměl od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 87 dní a žalovaný tím porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, který je tvořen příslušnou zákonnou sazbou vynásobenou počtem dní, tj. 65 Kč x 87 dní, celkem 5 655 Kč a dále žalobkyni vzniká právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka dne 24. 1. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.), ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla- osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. K uvedenému vozidlo nebylo v období shora uvedeném sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení (za 87 dní ve výši 65 Kč/den) tj. 5 655 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni celkem částku 5 955 Kč a v prodlení se zaplacením této částky byl od 27. 1. 2020. Žalovanému byla dne 24. 1. 2022 zaslána předžalobní upomínka doporučenou zásilkou. Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobkyně spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. h/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Její náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátčiny odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 2 citované vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka žalobkyně učinila v řízení 3 úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 600 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobkyně je plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 1 089 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.