38 C 275/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou ze dne 31. 8. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 088 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu: [anonymizováno]. Žalobce zjistil, že žalovaný coby vlastník/provozovatel uvedeného vozidla neměl od 10. 11. 2019 do 4. 3. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 135 dní a žalovaný tím porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci vznikl nárok na příspěvek, který je tvořen příslušnou zákonnou sazbou vynásobenou počtem dní, tj. 93 Kč x 116 dní, celkem 10 788 Kč a dále žalobci vzniká právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka, na kterou nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.), ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době 10. 11. 2019 do 4. 3. 2020 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla- osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu: [anonymizováno]. K uvedenému vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení (za 116 dní ve výši 93 Kč/den) tj. celkem 10 788 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 11 088 Kč a trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Žalovanému byla dne 7. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. i/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení 3 úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.