38 C 29/2022-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou ze dne 25. 1. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 12 359 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla: nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobce zjistil, že žalovaná coby vlastník/provozovatel vozidla neměl od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 99 dní a žalovaná tím porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci vznikl nárok na příspěvek, který je tvořen příslušnou zákonnou sazbou vynásobenou počtem dní, tj. 145 Kč x 99 dní, celkem 12 059 Kč a dále žalobci vzniká právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Pojišťovací služby hradila společnosti [právnická osoba] a období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Ještě před vypršením této pojistky přestala vůz využívat a od 9. 10. 2019 pozbyla platnosti technická prohlídka. Vůz stojí na jednom místě a nemůže způsobit škodu. Žalovaná utrpěla vážnou újmu a nachází se v tíživé finanční situaci v důsledku karanténních opatření. Navrhuje, aby soud žalobu z těchto důvodů zamítl. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.), ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaná byla v době od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. K uvedenému vozidlo nebylo v období od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná nezaplatila žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení (za 99 dní ve výši 145 Kč/den) tj. celkem 12 059 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobci celkem částku 12 359 Kč a trvalo prodlení žalované se zaplacením. Žalované byla dne 16. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. p) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši 145 Kč. Ustanovení § 1 odst. 2 a) zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). Propadlá státní technická kontrola nemá vliv na trvání povinnosti platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a obrana žalovaného je proto nedůvodná. O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 300 Kč. Advokátka žalobce učinila v řízení 3 úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 1 089 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.