8 C 175/2022-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 921 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 26. 4. 2018 v 11:05 hod. strážníci Městské policie [obec] při provádění kontrolní činnosti na dodržování veřejného pořádku v [obec] v památkové rezervaci [anonymizováno], zahlédli na lavičce spícího muže. Po příchodu k lavičce bylo zjištěno, že pod spícím mužem leží na zemi poloprázdná láhev od alkoholu. Hlídka Městské police [obec] muže probudila a vyzvala jej k prokázání totožnosti, kde bylo zjištěno, že se jedná o žalovaného. Žalovaný byl agresivní a následně byl vyzván k provedení dechové zkoušky, kde mu bylo naměřeno 3,508 promile alkoholu v dechu. Vzhledem k těmto skutečnostem byl žalovaný převezen k lékařskému vyšetření na LZS [obec], kde službu konající lékař MUDr. [anonymizováno] provedl vyšetření žalovaného a rozhodl o převozu na Protialkoholní záchytnou stanici [obec]. V 12:15 hod. byl žalovaný předán na Protialkoholní záchytnou stanici službu konajícímu lékaři. Na základě výše uvedených skutečností byla žalovanému [stát. instituce], odborem [anonymizováno] a [anonymizováno] dne 24. 4. 2018 vystavena faktura [číslo] (s datem splatnosti dne 7. 6. 2018) za převoz na Protialkoholní záchytnou stanici v [obec] strážníky Městské police [obec] ve výši 921 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku, přestože mu žalobce zaslal před podáním žaloby předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný byl v uvedený den zadržen hlídkou Městské policie [obec] v silně podnapilém stavu, hlídkou byl následně převezen k ošetření do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Žalobci vznikly náklady na převoz za použití služebního vozidla v celkové výši 921 Kč, které žalovaný přes výzvu dobrovolně nezaplatil. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Žaloba je důvodná, a proto soud uložil žalovanému výrokem rozsudku pod bodem I., aby dlužnou částku ve výši 921 Kč zaplatil žalovanému spolu se zákonným úrokem z prodlení. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. Prodlení žalovaného soud právně posoudil v souladu s § 1968 a násl. NOZ. Podle ustanovení § 1968 obč. zák. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení, se odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena v závislosti na repo sazbě ČNB. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II.) soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl zcela úspěšný žalobce a náleželo by mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalobci nárok na paušální náhradu hotových výdajů dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 7. 10. 2014. Výše paušální náhrady nákladů řízení potom vychází z ustanovení § 177/1996 Sb. Takto soud žalobci přiznal náhradu za předžalobní upomínku a za podání žaloby, tedy za 2 úkony po 300 Kč, tedy částku 600 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy 1 000 Kč.