8 C 216/2022-11 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 1 140,22 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce sjednal se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání). Počátek pojištění byl sjednán na 29. 11. 2018 a roční pojistné činilo 3 665 Kč. K zániku pojistné smlouvy dochází pro neplacení pojistného ke dni 21. 3. 2021. Za období od 29. 11. 2020 do 21. 3. 2021 činí dluh na pojistném částku 1 140,22 Kč. Zároveň soud přiznal žalobci nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Tato skutková zjištění soudu vycházejí z žalobcem předložených listinných důkazů tj. pojistné smlouvy, předžalobní upomínky a dokladu o odeslání upomínky. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Žaloba je důvodná. Soud prvořadě dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření platné pojistné smlouvy. Podle ust. § 2758 obč. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný splnil tuto povinnost. Podle ustanovení § 1968 obč. zák. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o.s.ř. a žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle §11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), a to za podmínek § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 1 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu 600 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), tedy celkem na částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobci k rukám jeho zástupce. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému, aby náklady řízení zaplatil žalobci k rukám jeho advokáta (zástupce). Lhůtu k plnění dle výroku č. I., II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.