8 C 253/2021-24 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkem 36 275 Kč s příslušenstvím, v žalobě uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 14. 7. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované částku 25 000 Kč a zavázala se vrátit částku 30 750 Kč do 14. 8. 2019. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a to ve výši 11 275 Kč a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 42 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byla zapsána žalované předžalobní výzva. Ještě před zahájením jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v části o zaplacení 17 125 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 850 Kč a smluvní pokutu ve výši 11 275 Kč. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby v uvedeném rozsahu řízení zastavil s odkazem na ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl, aniž by nařídil jednání, protože s tímto postupem účastníci souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud vzal žalobní tvrzení žalobce za prokázané, a to z listinných důkazů předložených žalobcem, tj. ze smlouvy o úvěru, smlouvou o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, podacích archů a dopisů zaslaných žalované. Soud má tak za prokázané, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž ji právní předchůdce žalobce poskytl úvěr ve výši 25 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná vrátila poskytnutý úvěr a obchodní úrok. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobci. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku upravujícími institut úvěrové smlouvy. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 704 Kč, tj. 38% nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný z 69% a neúspěšný z 31%, proto mu soud přiznal dle poměru jeho úspěchu náklady řízení v rozsahu 38%. Celkové náklady žalobce činí 7 114,80 Kč, a to za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu po 500 Kč podle § 11 a § 14b a dále jeden úkon – částečné zpětvzetí žaloby po 2 580 Kč podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 (advokátní tarif), když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a jeden úkon po 300 Kč podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 1 452 Kč 38 % z celkových nákladů řízení žalobce potom činí 2 704 Kč. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu třídenní.