12 C 53/2022-317 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost smazat ze svého uživatelského profilu [anonymizováno] na sociální síti [anonymizováno] příspěvky zveřejněné dne [datum] v časech [anonymizováno 5 slov], písemně se omluvit žalobci omluvou zaslanou na adresu [adresa], a zveřejnit omluvu na sociální síti [anonymizováno] na jeho současném [anonymizováno] profilu [anonymizováno] a ponechat tuto omluvu na dané síti po dobu nejméně 1 roku, a to ve znění:„ Omlouvám se panu [celé jméno žalobce] ([anonymizováno] z pomluvy jeho osoby, křivého obvinění z násilí na ženách a stalkingu. Má tvrzení se nezakládala na pravdě a byla úmyslně smyšlená“. Žalobce současně žádal zadostiučinění 400 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu ochrany osobnosti. 2. Tvrdil, že je [anonymizováno] a žalovaný [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Dne [datum] v [anonymizováno] byl zveřejněn na sociální síti [webová adresa] příspěvek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je blízkou přítelkyní žalovaného a političkou [anonymizováno], kde uvedla:„ Dnes jsem si zablokovala [anonymizována dvě slova]. Neznám ubožejší profil na [anonymizováno] než je on. Svou zakomplexovanost a útoky na ženy by měl začít léčit. Nechápu [anonymizována dvě slova], že nezasáhne“. [anonymizováno] je přitom používán žalobcem a vede při prokliknutí na jeho profil. Příspěvek paní [příjmení] sdílel žalovaný s vlastním komentářem, který druhý den smazal, ale zůstala pod ním celá řada reakcí. 3. Žalovaný v příspěvcích [datum] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] žalobce označil za úchyla a opětovně píše o tom, že na něho paní [příjmení] podala trestní oznámení a že se jedná o stalking. V příspěvku z téhož dne v [anonymizováno] žalobce označil za stalkera a v příspěvku v [anonymizováno] zopakoval, že paní [příjmení] na žalobce podala trestní oznámení. 4. Žalobce rozebral, že sdělením, že bylo podáno trestné oznámení, když to veřejně sdělí [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], byla daným obviněním dána velká váha, neboť paní [příjmení] jako politička a veřejně známa osoba by jistě nepodávala trestní oznámení bez důkazů a [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] by o tom jistě veřejně nereferoval. Policie ČR potvrdila, že paní [příjmení] na něho trestní oznámení nepodala. Daného jednání se žalovaný a paní [příjmení] dopustili krátce před vánočními svátky a hrubě zasáhli do osobního života, soukromí a duševní pohody žalobce. Žalobce čelí lžím žalovaného opakovaně, když již je vedeno řízení u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 227/2021. [příjmení] [příjmení] přišla s prohlášením o násilí na ženách a stalkingu v době, kdy tato témata jsou mediálně velmi živá a dokážou vzbudit ve společnosti velký odpor a celoživotní odsouzení. Žalovaný danému aktivně a vědomě asistoval. Žalovaný má aktuálně na sociální síti [anonymizováno] přes 20 000 sledujících. Reálný dopad příspěvku je těžko spočítatelný, jelikož se pod ním objevila bouřlivá diskuze mnoha uživatelů, což má za následek doporučování příspěvku skrze celou sociální síť [anonymizováno]. Žalobce považoval za pravděpodobné, že desetitisíce lidí měly možnost příspěvek zaznamenat. Zásah je o to zásadnější, že příspěvky žalovaného jsou stále viditelné pro všechny osoby na internetu. Počet oslovených tímto příspěvkem stále narůstá. Útok navíc přišel před [anonymizováno], v době, kdy snoubenka žalobce byla v prvním trimestru, kdy se páry vyhýbají stresu a danou novinu ani nesdílejí s přáteli a rodinou, neboť těhotenství je v této době vždy velmi křehké. Místo toho, aby se žalobce chystal na pohodové vánoční svátky s těhotnou snoubenkou, musel řešit obvinění ze stalkingu a podání trestního oznámení. 5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Bránil se tím, že není autorem žalobcem označených příspěvků. Popsal, že jeho [anonymizováno] účet [celé jméno žalovaného] ([anonymizováno]) nespravuje sám, nýbrž další osoby, které touto činností pověřil. K [anonymizováno] účtu žalobce mají přitom přístup jeho současní, ale možná i někteří jeho bývalí zaměstnanci, a proto není schopen dohledat, kdo napadené příspěvky publikoval. 6. Žalovaný odkazoval na usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. II. ÚS 107/03, ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II ÚS 2546/17 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3024/2011 a vyložil, že komentář o podání trestního oznámení není a ani nemůže být vůči žalobci jakkoliv difamační a způsobilý protiprávně zasáhnout do jeho osobnostních práv. V době, kdy došlo ke zveřejnění daného příspěvku, paní [příjmení] a ostatní spolupracovníci žalovaného možnost podání trestního oznámení na žalobce pro jeho osočování paní [příjmení] na [anonymizováno] hojně diskutovali. Příspěvek pak představuje pouze reakci na tyto diskuze. V žádném případě nebylo na [anonymizováno] účtu žalovaného zveřejněno jeho vlastní skutkové tvrzení o podání trestního oznámení na osobu žalobce, nýbrž šlo o komentování informací, které byly autorovi příspěvku sděleny ze strany paní [příjmení] a dalších spolupracovníků žalovaného. Na [anonymizováno] účtu žalovaného totiž nezazněla jediná zmínka o tom, že by vůči žalobci mělo být zahájeno trestní stíhání a že by byl žalovaný z nějakého protiprávního skutku obviněn, natožpak že by byl žalobce obžalován nebo odsouzen. Samotný komentář o podání trestního oznámení na nějakou osobu je přitom ve veřejném prostoru a na sociálních sítích poměrně běžný a veřejné dopady onoho příspěvku zveřejněného na [anonymizováno] profilu žalovaného jsou tedy vůči žalobci prakticky nulové. Sám žalobce na daný příspěvek opakovaně upozorňoval veřejnost, a dokonce i celostátní média. Žalovaný upozornil na skutečnost, že sám žalobce je ve veřejném prostoru, a obzvlášť na sociální síti [anonymizováno] velmi dobře znám tím, že sám pravidelně údajně podává trestní oznámení („ TO“) na velký počet osob, které se mu z nějakých důvodů znelíbí, a o tomto svém jednání vždy informuje na sociálních sítích. Část těchto příspěvků žalobce zveřejnil právě v období [anonymizováno] roku [rok]. 7. Žalovaný dále citoval právní věty nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3889/2020, rozsudku téhož soudu ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 23 Cdo 4295/2018. Zde popsal, že veškeré další napadené příspěvky představují přípustné hodnotící soudy a oprávněnou kritiku žalobce. Napadené výroky sice na první pohled vyznívají negativně, nicméně představují důvodnou a legitimní reakci na aktivity žalobce na sociální síti [anonymizováno]. Žalobce je osobou veřejně činnou, a to zejména v médiích a na sociálních sítích, pročež je povinen snášet vyšší míru kritiky i silnější zásahy do jeho osobnostních práv. 8. Žalobce paní [příjmení] uráží a zesměšňuje opakovaně a dlouhodobě, z čehož lze dovodit také určité znaky online pronásledování (stalkingu) a civilního harassmentu její osoby a systematičnosti útoků žalobce. Jedná se zde různě intenzivní formy negativně působící na psychiku, které lze považovat za násilí, což připustil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 8 Tdo 224/2017. Uvedené příspěvky odůvodňují použití veškerých jednotlivých kritických výrazů, které žalobce žalobou napadá. 9. Žalobce věnoval paní [příjmení] do dne [datum] celkem 7 přímých příspěvků s označením jejího osobního profilu na sociální síti [anonymizováno], což způsobilo, že jí na mobilní telefon přišlo oznámení na prakticky každou reakci na předmětné tweety, tzn. reakce na každý jeden retweet (sdílení), like (funkce„ to se mi líbí“) i všechny komentáře ostatních uživatelů v diskuzi. I při vypnutí všech oznámení se zprávy a oznámení zobrazují a nedalo se tak vyhnout leckdy dehonestačním, či dokonce až nenávistným komentářům, které žalobce svým jednáním proti paní [příjmení] spustil. V důsledku jednání žalobce vůči paní [příjmení] na sociální síti [anonymizováno] tato obdržela v reakci na jeho příspěvky, kde jí označil, více než 600 oznámení (retweety, likes, komentáře), v důsledku čehož se cítila jako oběť online pronásledování. Zvláště pak, když v mnoha z daných reakcí musela číst urážky své osoby. 10. Žalobce přitom útoky neomezil pouze na paní [příjmení], nýbrž se takových jednání dopouštěl i vůči jiným ženám, a to vůči paní [jméno] [příjmení], bývalé tiskové mluvčí žalovaného, osočoval novinářku [jméno] [příjmení] z toho, že„ jen pindá, když se to zrovna mediálně hodí“, nebo [jméno] [příjmení] a uživatelky [anonymizováno], že něco„ nechápou“. Svou pozornost žalobce zaměřil i na [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Stalking paní [příjmení] připouští i žalobce v příspěvku z [anonymizována dvě slova]. 11. Žalovaný se dále dovolával nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 367/03 a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 30 Cdo 2971/2000 a dovozoval, že žalobce po [datum] svými příspěvky vůči žalovanému, v nichž ho zesměšňuje, dosáhl nápravy újmy, které se mu na osobnosti mělo dostat. 12. Žalovaný dodal, že žalobce