13 C 40/2021-154 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Navrhovala, aby jí žalovaný vyplatil vypořádací podíl ve výši 800 000 Kč, když tvrdila, že do jejich společného jmění náleží stavební parcela [číslo] v k. ú. [obec], kterou užívá žalovaný. Dále uvedla movité věci, které má v držení žalovaný, a namítala vnos ze společných prostředků do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného ve výši 1 000 000 Kč, kdy šlo o půjčku ve výši 500 000 Kč, kterou jim poskytl [stát. instituce], a půjčku ve stejné výši, kterou jim poskytla [právnická osoba] Následně již po uplynutí tříleté lhůty po právní moci rozsudku o rozvodu manželství po výzvě soudu k upřesnění žaloby požadovala žalobkyně na vypořádacím podílu částku 700 000 Kč a vypořádání pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], č. parc. [číslo] a č. parc. [anonymizováno]. 2 Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že movité věci, jejichž vydání se žalobkyně domáhá, jsou již dvacet let staré a jejich zůstatková hodnota je v podstatě nulitní, navíc některé z nich již neexistují. Pokud jde o nemovitosti, tak pozemek [číslo] v k. ú. [obec] nad [příjmení] je stavební parcelou, na které je vybudován rodinný dům [adresa], a jde o stavební parcelu ve vlastnictví žalovaného, nespadá tedy do společného jmění manželů. Rovněž tak pozemková parcela [číslo] je v katastru nemovitostí vedená pouze na jeho jméno jako vlastníka této parcely. Do společného jmění manželů náleží pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha a pozemková parcela [číslo] – zahrada, kterou chce vypořádat v rámci společného jmění manželů. Nesporoval, že na rodinném domě v jeho výlučném vlastnictví byly provedeny určité rekonstrukční práce, kdy čerpali úvěr 600 000 Kč, a ke dni rozvodu manželství byl evidován nedoplatek tohoto úvěru ve výši 400 000 Kč. Dále namítl, že žalobkyně po celou dobu jejich manželství užívala rodinný dům a poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 37662011, kdy by měla být z případného vypořádacího podílu náležejícího ve prospěch žalobkyně odečtena částka rovnající se obvyklé výši nájemného v daném místě a čase. 3 Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: 4 Manželství žalobkyně a žalovaného trvalo od 16. 12. 1995 a pravomocně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2018, č. j. 18 C 206/2017–7, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2018. Z manželství se narodili dva synové, a to [jméno] a [jméno]. 5 Oba účastníci shodně uvedli, že nechtějí vypořádat movité věci s tím, že si každý ponechá movité věci, které má ve svém držení. 6 Předmětem vypořádání společného jmění manželů žalobkyně učinila: -) nemovitosti, a to pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 392 m2 a pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 787 m2, vše v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] -) vnos ze společného do výlučného vlastnictví žalovaného, a to nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, kdy si účastníci vzali bezúročnou půjčku od [stát. instituce] v celkové výši 500 000 Kč (nejdříve 200 000 Kč a později 300 000 Kč) a následně si účastníci vzali hypotéku u [právnická osoba] ve výši 600 000 Kč, kdy ke dni zániku manželství byla zaplacena hypotéka do výše 200 000 Kč. 7 Ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí, a to parcely [číslo] – ostatní plocha o výměře 392 m2 a parcely [číslo] – zahrady o výměře 787 m2 zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] a [územní celek] byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze kterého bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu těchto nemovitostí na částku 590 000 Kč. Do obsahu znaleckého posudku ani jeden z účastníků nevznesl námitky a ani nežádal výslech znalce u jednání, proto soud upustil od důkazu provedením výslechu znalce v rámci hospodárnosti řízení. 8 Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2010 byla podepsána smlouva o půjčce, kde žalovaný byl žadatelem a žalobkyně ručitelkou. Celková částka s úroky ve výši 107 625 Kč byla splacena dne 15. 6. 2015. Další půjčka byla poskytnuta pouze žalovanému, kdy smlouva byla podepsána dne 9. 6. 2015 na částku 100 000 Kč s 3% úrokem, půjčka byla splacena 16. 6. 2020. Ke dni 15. 2. 2018 byla splacena půjčka do výše 55 410 Kč. Dle výpočtu provedeného v rámci ISAS zaplatil žalovaný na tuto půjčku celkem 115 061,98 Kč. Oba účastníci učinili nesporným, že tyto částky byly investovány do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného 9 Ze Smlouvy o hypoúvěru od [anonymizováno] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem, kdy žalobkyně zde vystupovala jako spoludlužnice. Předmětem byl poskytnutý úvěr ve výši 600 000 Kč. Ke dni 15. 2. 2018 činila pohledávka z výše uvedeného úvěru částku 487 997,51 Kč (jistina 487 231,31 Kč, úroky 766,20 Kč). Dle sdělení [právnická osoba] byl úvěrový účet č. [bankovní účet] zrušen dne 30. 1. 2023, kdy ode dne 16. 2. 2018 do zrušení byla na úvěrový účet zaslána na splátkách částka ve výši 455 397 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] a dne 27. 1. 2023 byl proveden hotovostní vklad přes [anonymizováno] ve výši 70 000 Kč Tyto peníze byly použity jako investice do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, což oba účastníci učinili nesporným. 10 Ze zprávy [ulice] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] bylo zjištěno, že úvěrový účet [číslo] [bankovní účet] byl zrušen dne 30. 1. 2023, ode dne 16. 2. 2018 do zrušení byla zasílána na splátkách částka ve výši 455 397 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] a dne 27. 1. 2023 byl proveden hotovostní klad ve výši 70 000 Kč. 11 Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem na stanovení obvyklé ceny nájmu v místě a čase za dobu užívání nemovitosti žalovaného žalobkyní, konkrétně rodinného domu [adresa] v [obec], který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, kdy nemovitosti jsou zapsané ne listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, když žalovaný tento postup nežádal uplatnit, pouze upozornil na existenci dlužného nájemného. 12 O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že společné jmění manželů - žalobkyně a žalovaného - trvalo od 16. 12. 1995 do 15. 2. 2018, kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2018, č. j. 18 C 206/2017–7, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2018. Z manželství se narodily dvě děti. 13 Nevypořádané společné jmění bylo ke dni 15. 2. 2018 tvořeno: a) Pozemky: parcela [parcelní číslo] – ostatní plocha o výměře 392 m2 a parcela [parcelní číslo] – zahrada o výměře 787 m2, vše zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí], kdy soud vycházel při zjištění obvyklé ceny ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který stanovil cenu těchto nemovitostí ve výši 590 000 Kč. b) Vnos ze společného na výlučný majetek žalovaného ve výši 600 000 Kč, tvořený hypotékou ve výši 600 000 Kč a dvěma půjčkami po 100 000 Kč od [stát. instituce], kdy oba účastníci uznali, že tyto prostředky byly investovány jako vnos do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. Takto vynaložené prostředky nepodléhají valorizaci. V této souvislosti soud odkazuje na ustanovení § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle kterého:„ hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Dle ustanovení § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.“. Valorizaci mohou podléhat ty výlučné hodnoty, které byly využity na společný majetek a hodnoty ze společného majetku použité na výlučný majetek a nelze valorizovat hodnoty, které byly využity na hrazení závazků. Pokud by zákon vztahoval valorizaci i na závazky a dluhy, uvedl by ve znění zákona slovo jmění a nikoli majetek, kdy pod pojmem majetek chápe občanský zákoník všechna aktiva, co vlastníku náleží, tedy především pohledávky, nároky na výplatu mzdy, nemovité a movité věci v osobním vlastnictví a další, a jako jmění chápe nejen aktiva, ale i pasiva, tedy dluhy, které vznikly jednomu nebo oběma manželům za trvání manželství. V této souvislosti soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/22, dle kterého:„ Hodnota toho, co ze společného