14 C 271/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 92 616,43 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru a vydání kreditní karty [číslo] kterou žalobkyně uzavřela se žalovaným – podnikatelem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval žalobní tvrzení. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému - podnikateli - peněžní prostředky, a to na základě ze smlouvy o úvěru a vydání kreditní karty [číslo] ze dne 18. 2. 2022. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas splácet. Žalovaný porušil smluvní povinnosti řádně a včas splácet a z dopisu ze dne 1. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení do 17. 4. 2023. Žalobkyně neevidovala zaplacení dlužných částek a v době rozhodování soudu dlužil žalobkyni následující položky: -) nesplacenou úvěrovou jistinu 85 006,41 Kč, -) kapitalizovaný obchodní úrok ke dni zesplatnění 5 327,59 Kč, -) úrok z prodlení 28,34 Kč, -) úrok z prodlení 454,09 Kč, -) poplatek za odeslání upomínek 2 x 600 Kč, -) poplatky dle sazebníku 600 Kč. Z písemné výzvy soud zjistil, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní poměry byly posouzeny dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně neevidovala řádné a včasné splácení poskytnutého úvěru, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dlužné částky zaplatit. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 705 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 4 820 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.