15 C 150/2023-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 19 655,23 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], uzavřel dne 20. 2. 2006 se žalovanou Smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si strany ujednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu s úvěrovým limitem 15 000 Kč. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, když povolený úvěrový limit přečerpala, čímž vznikl na jejím běžném účtu nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva, zrušil žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu žalované převedl na nově otevřený úvěrový účet, kde byl úročen sazbou 29 % ročně. Po převedení debetního zůstatku ve výši 17 855,23 Kč bylo žalované umožněno splácet jej ve splátkách, avšak žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto byl celý dluh zesplatněn ke dni 16. 11. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 byly pohledávky ze smlouvy postoupeny na žalobce. Pohledávka uplatněná žalobou sestává z jistiny úvěru ve výši 17 855,23 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 447,68 Kč, z částky 17 855,23 Kč ve výši 29 % ročně za období od 17. 11. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 19 655,23 Kč ve výši 8,5 % ročně za období 24. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná tento svůj dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení v ní uvedená. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Soud zjistil skutkový stav, z něhož vyplývá, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], uzavřel dne 20. 2. [číslo] se žalovanou Smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si strany ujednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu s úvěrovým limitem 15 000 Kč (viz citovaná smlouva přiložená k žalobě). Žalovaná porušila podmínky smlouvy, když povolený úvěrový limit přečerpala, čímž vznikl na jejím běžném účtu nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva, zrušil žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu žalované převedl na nově otevřený úvěrový účet, kde byl úročen sazbou 29 % ročně (viz Dispozice ke smlouvě přiložené k žalobě). Po převedení debetního zůstatku ve výši 17 855,23 Kč bylo žalované umožněno splácet jej ve splátkách, avšak žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto byl celý dluh zesplatněn ke dni 16. 11. 2021 (viz Oznámení o zesplatnění přiložené k žalobě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 byly pohledávky ze smlouvy postoupeny na žalobce (viz citovaná smlouva přiložená k žalobě). Dlužná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 17 855,23 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 447,68 Kč, z částky 17 855,23 Kč ve výši 29 % ročně za období od 17. 11. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 19 655,23 Kč ve výši 8,5 % ročně za období 24. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná tento svůj dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána (viz Výzva k plnění ze dne 4. 4. 2023). Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud právně posoudil jako smlouvu smíšenou, obsahující prvky smlouvy o účtu ve smyslu § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná porušila podmínky smlouvy a úvěr ve formě nepovoleného debetního zůstatku včas neuhradila. Protože v řízení neprokázala, že by ji žalobci, kterému nyní příslušná pohledávka svědčí, zaplatila, a protože v řízení ani jinak nevyšlo najevo, že dluh zanikl, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl úspěch žalobce; žalované byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 800 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna advokáta 150 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 1 x jednoduchá výzva k plnění) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 050 Kč DPH činí 220,50 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 2 070,50 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok II). Splatnost plnění uloženého žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.