17 C 312/2023-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 25. 8. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala hradit úvěr spolu s úroky ve výši 12,90 % prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s hrazením splátek, dopisem ze dne 15. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou ke splacení celé úvěrové pohledávky do 3. 5. 2023. Výše pohledávky odpovídá součtu dlužné jistiny 42 425,45 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 200 Kč. Před podáním žaloby byla žalované odeslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci učinil soud závěr, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne 25. 8. 2021 smlouvou o úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a podle které se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit úrok 12,90 % p.a., a to prostřednictvím pravidelných 96 měsíčních anuitních splátek ve výši 759 Kč splatných ke každému 15. dni kalendářního měsíce, a dále hradit sjednané poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Tyto skutečnosti zjistil soud z úvěrové smlouvy reg. [číslo]. Peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč vyčerpala žalovaná dne 25. 8. 2021. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila celou úvěrovou pohledávku za splatnou ke dni 3. 5. 2023. Ke dni 11. 5. 2023 činila celková dlužná částka 45 625,45 Kč (jistina 42 425,45 Kč, poplatky 3 200 Kč). Příslušenství pak sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 4 971,20 Kč (za období ode dne následující po dni poslední úhrady žalovanou, tj. ode dne 16. 6. 2022, do 11. 5. 2023) a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 318,10 Kč (za období prodlení žalované se splátkami až do 11. 5. 2023). Tyto skutečnosti zjistil soud z historického výpisu z úvěrového účtu [číslo] výzvy ze dne 15. 3. 2023. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k plnění, což vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2023 a podacího lístku. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejm. z ust. § 2395 a násl. o. z. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalobkyně své povinnosti z úvěrové smlouvy splnila, když žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, avšak žalovaná nedostála svým povinnostem, když úvěr, tj. jistinu a úroky, řádně neuhradila, a dále nezaplatila ani sjednané poplatky za odeslané upomínky k zaplacení. Žalovaná v řízení neprokázala a ani netvrdila, že by žalovaný dluh uhradila. Soud proto žalobě zcela vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, které tvoří obchodní úrok ve výši 12,90 % z dlužné jistiny (v části do 11. 5. 2023 kapitalizovaný – viz výše) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny (v části do 11. 5. 2023 kapitalizovaný – viz výše). O úroku z prodlení rozhodl soud dle ust. § 1968, § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 826 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 500 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady žalobkyně za zastoupení advokátem tak dosahují výše 2 178 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 826 Kč Náklady v celkové výši tedy činí 4 004 Kč a žalovaná je povinna nahradit je žalobkyni k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.