20 C 285/2023-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že zjistil, že žalovaný, coby provozovatel vozidla, neměl v období 1.10.2021 - 7.2.2022 (130 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti k nákl. automobilu s hmotností do 3,5 t, rzv. [anonymizováno]. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Soud věc rozhodl aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci výše uvedenou částku s přísl.. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník / provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona s tím, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla; viz. ust. § 4 odst. 3 zákona. Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů ČKP spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 a § 2a). Ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené); na pozemní komunikaci může být provozováno (nebo ponecháno) pouze tehdy, pokud povinnost provozovatele nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Vše § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. Žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací: Účastník má povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Pokud si účastník (žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta po 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu, s tím související 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 21 % DPH (z odměny a náhrad) a soudní poplatek 800 Kč. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..