21 C 127/2023-44 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 865,68 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel jako pojistník se žalobcem jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění 4. 7. 2017, pojištění trvalo do 4. 8. 2020, jako užití vozidla žalovaný uvedl běžné užití. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Žalobce požadoval zaplacení žalované částky jako náhrady škody, kterou mu žalovaný způsobil porušením zákonných povinností při sjednání pojištění. Žalobce uvedl, že počínaje 1. 7. 2020 zveřejnilo Ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy seznam všech registračních značek vozidel, které byly evidovány jako vozidla taxi, následně zprovoznilo portál [webová adresa], na kterém lze ověřit, zda se vozidlo ke dni nahlédnutí nachází v evidenci vozidel taxi či nikoliv. Žalobce na konci roku 2020 díky seznamu zjistil, že vozidlo žalovaného bylo chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou šlo o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití nebyla pojistná smlouva sjednána, pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i výrazně nižší cena za pojištění, které tedy žalobce nesprávně předepsal. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti - provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobce u pojistných smluv, jejichž předmětem je pojištění vozidel taxislužeb, předepisuje vyšší pojistné. Žalovaný v pozici pojistníka měl povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, neboť se jedná o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika spojeného s přijetím vozidla do pojištění. Výše škody 12 865,68 Kč odpovídá rozdílu mezi pojistným 12 865,68 Kč, které žalobce předepsal v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným 25 731,36 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 4. 7. 2017 do 4. 8. 2020 předepsal, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že dne 4. 7. 2017 uzavřel pojistnou smlouvu, jelikož jako majiteli vozu mu zákon přikazuje mít vozidlo pojištěné i přes to, že vozidlo neprovozuje a není veden v registru vozidla jako provozovatel vozu. Uvedl, že sám nepodniká ani neprovozuje žádnou taxi činnost. Dále při jednání soudu žalovaný uvedl, že již v návrhu pojistné smlouvy bylo uvedeno, že provozovatelem vozidla je společnost [právnická osoba] Z návrhu smlouvy na pojištění vozidel [číslo] vyplývá, že žalovaný již v tomto návrhu uvedl, že provozovatelem vozidla [registrační značka] je společnost [právnická osoba], pojistné bylo navrženo ve výši 3 435 Kč ročně s počátkem pojištění 4. 7. 2017 na dobu neurčitou s tím, že ke vzniku pojištění dojde připsáním pojistného ve výši 3 435 Kč na účet žalobce pod variabilním symbolem [číslo]. Z pojistky ke smlouvě [číslo] pak bylo zjištěno, že došlo mezi účastníky k uzavření pojistné smlouvy o pojištění tohoto vozidla s ročním pojistným ve výši 3 435 Kč a počátkem pojištění dne 4. 7. 2017 na dobu neurčitou. Z technického průkazu vozidla [registrační značka], jakož i z karty tohoto vozidla vedené v Registru silničních vozidel Magistrátu města Hradec Králové soud zjistil, že jako vlastník vozidla [registrační značka] byl uveden od 23. 6. 2016 do 19. 4. 2023 žalovaný, jako provozovatel vozidla společnost [právnická osoba] [IČO], od 19. 4. 2023 je vlastníkem i provozovatelem tohoto vozidla společnost [právnická osoba] Ze zprávy Ministerstva dopravy ze dne 24. 10. 2023 soud zjistil, že vozidlo [registrační značka] bylo evidována dne 24. 6. 2016 pro společnost [právnická osoba] a je pro ni evidováno dodnes. Z upozornění na nesrovnalosti v údajích ze dne 16. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce upozornil žalovaného, že pojistná smlouva byla uzavřená pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, žalobce ze seznamu vedeného Ministerstvem dopravy zjistil, že vozidlo je užívané k provozování taxislužby, žalobce tak vyzval žalovaného k doplacení pojistného ve výši 12 855,01 Kč. Z výzvy ze dne 31. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení částky 17 512,08 Kč ve lhůtě do 10. 4. 2023. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný uzavřel se žalobcem pojistnou smlouvu o pojištění vozidla tov. zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], o tzv. povinném ručení, smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění 4. 7. 2017, pojistné bylo sjednáno ve výši 3 435 Kč ročně, přičemž žalovaný již v návrhu této pojistné smlouvy uvedl, že provozovatelem vozidla je [právnická osoba] Žaloba není důvodná. Podle § 2788 odst. 1 o.z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce tyto dotazy pravdivě a úplně. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Žalovaný svoji povinnost uvést skutečnost, že vozidlo [registrační značka] bude provozováno jako vozidlo taxi, splnil již při uzavírání pojistné smlouvy, když již v návrhu pojistné smlouvy uvedl jako provozovatele vozidla [právnická osoba], tedy žalovaný nijak žalobci nezamlčel, že vozidlo bude provozováno jako vozidlo taxi. Žalovaný tak neporušil ani povinnost stanovenou mu zákonem, ani povinnost smluvní. Žalobci jako pojistiteli nic nebránilo v tom, aby ohodnotil pojistné riziko a nabídl žalovanému pojistné ve vyšší výši. Vzhledem k tomu, že nebylo shledáno žádné porušení povinností ze strany žalovaného, není tak splněn základní předpoklad pro povinnost žalovaného k náhradě škody. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že žaloba by musela být zamítnuta i v případě prokázání porušení povinnosti žalovaným uvést všechny skutečnosti, a to i z toho důvodu, že žalobce v řízení vůbec netvrdil žádné skutečnosti k prokázání výše škody. Samo tvrzení, že pojistné mělo být dvojnásobné, je zcela nedostatečné, když žalobce nenavrhl ani žádné důkazy k prokázání toho, že dvojnásobné pojistné je v případě provozování vozidla k účelům taxislužby pojistným obvyklým, že takové pojistné při provozování vozidel jako vozidel taxislužby běžně sjednává. Žalobce se přitom k jednání nařízenému na den 22. 11. 2023 nedostavil, tady ani mu v tomto směru nemohlo být poskytnuto poučení o nedostatku tvrzení a důkazních návrhů. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení zcela vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.