37 C 53/2023-40 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 12. 12. 2022 (rozšířenou dne 25. 4. 2023) zaplacení částky 24 425 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla, které bylo v Centrálním registru vozidel evidované jako provozované, ačkoliv k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinen zaplatit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalovaný příspěvek a náklady na jeho uplatnění nezaplatil. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 26. 2. 2021 do 25. 2. 2022 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], ke kterému v uvedená období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. od 26. 2. 2021 do 5. 5. 2021 (69 dní), od 6. 5. 2021 do 23. 8. 2021 (110 dní), od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 (99 dní), od 1. 12. 2021 do 25. 2. 2022 (87 dní), ve výši 65 Kč denně, tedy 365 dní krát 65 Kč, tedy celkem 23 725 Kč. Dne 20. 1. 2022 žalovaný uhradil 500 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 4 krát 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 24 425 Kč a od 1. 6. 2022 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením příspěvku ve výši 6 435 Kč (splatnost příspěvku nastala dne 31. 5. 2022), od 2. 1. 2022 se zaplacením příspěvku ve výši 7 150 Kč (splatnost příspěvku nastala dne 1. 1. 2022), od 15. 9. 2021 do 19. 1. 2022 se zaplacením příspěvku ve výši 4 485 Kč (splatnost příspěvku nastala dne 14. 9. 2021, dne 20. 1. 202 uhradil žalovaný 500 Kč a od 20. 1. 2022 byl tak v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 3 985 Kč), od 28. 9. 2022 se zaplacením příspěvku ve výši 5 655 Kč (splatnost příspěvku nastala dne 27. 9. 2022). Advokátka žalobce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení, ten však na výzvu nereagoval. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. h/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně). Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce, žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 1 222 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokátky za zastupování žalobce v soudním řízení 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby (2x převzetí věci, 2x předžalobní výzva k plnění, 1x sepis žaloby, 1x rozšíření žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 300 Kč. Náhrada hotových výdajů advokátky 600 Kč za 6 úkonů právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokátky a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 2 400 Kč - DPH činí 504 Kč. Náklady řízení v celkové výši 4 126 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.