38 C 183/2023-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky 11 230 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za 5 zaslaných upomínek. V žalobě tvrdil, že uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 14. 9. 2021, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky 13 900 Kč na účet [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky a zaplatit poplatek ve výši 3 163 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 14. 10. 2021. Žalovaný dále dluží náklady spojené se zasláním 5 upomínek v úhrnné výši 2 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení, která přičemž smluvní pokuta, která ke dni podání návrhu činila 6 867 Kč, byla umořena částečnou úhradou žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 14. 9. 2021, na základě které se žalovaný zavázal vrátit půjčené peněžní prostředky ve výši 13 900 Kč a zaplatit poplatek ve výši 3 163 Kč, tj. celkem 17 063 Kč (viz smlouva o zápůjčce). Podle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci za písemnou upomínku částku 500 Kč/výzva. Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu doporučenou zásilkou dne 23. 1. 2023. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 11 230 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Smlouvu mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil podle § 2 395 a násl. občanského zákoníku a podle § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. V řízení měl převážný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.