38 C 308/2022-42 — Okresní soud v Hradci Králové

Návrhem došlým soudu dne 23. 12. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 150 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že podniká jako soukromý zemědělec mimo jiné hospodaří i na pozemcích v oblasti„ Na Krátkých“ navazujících na intravilán obce Stěžery. V podzimním období je přístup na tyto pozemky nákladními vozidly a zemědělskými stroji provádějícími odvoz úrody možný pouze po místní komunikaci procházející ulicí Úzkou a [příjmení] v obci [obec] v délce cca 400 m. V tomto konkrétním případě se jedná o sklizeň a odvoz řepy nákladními vozy s přívěsem. V předešlých letech odvoz sklizené řepy již 2× bez problémů proběhl a žalobce tak hodlal učinit i v roce 2019. Žalobce předem upozornil starostku obce i místní občany v ulicích [ulice] a [ulice], že odvoz řepy proběhne ve dnech 31. 10. a 1. 11. 2019. Při osobním rozhovoru neměla starostka obce proti svozu žádné námitky a žalobce zajistil sklízecí stroj i nákladní auta s vlekem. Dne 24. 10. 2019 však žalobce obdržel od starostky obce Stěžery dopis nadepsaný jako„ Nesouhlas obce s využíváním místní komunikace v Úzké ulici ve [obec] pro řepnou kampaň“, ve kterém starostka obce předestírá zamítavé stanovisko k využití ulice [ulice] pro řepnou kampaň a staví se do role správního orgánu oprávněného o takovém rozhodnout, přičemž takovým správním orgánem je obec s rozšířenou působností, tedy Magistrát města Hradec Králové. Žalobce nepomíjí, že ono zamítavé stanovisko není žádným správním rozhodnutím ve smyslu správního řádu, a to ani věcně ani procesně. Po dalších osobních i písemných jednáních s dalšími zainteresovanými subjekty starostka obce Stěžery nakonec s odvozem sklizené řepy souhlasila a k odvozu řepy došlo ve dnech 11. 11. a 12. 11. 2019. Odkladem termínu sklizně však došlo k prostoji sklízecího stroje v rozsahu minimálně tří pracovních dnů. Tento prostoj sklízecího stroje poskytovatel služby pan [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci fakturou [číslo] ze dne 27. 12. 2019 na částku 18 150 Kč. V této výši tak žalobci prokazatelně vznikla škoda a žalobce je přesvědčen, že tato škoda byla zaviněna nezákonným postupem starostky obce Stěžery, potažmo tedy žalovanou obcí [obec], za kterou starostka jedná. Žalobce uplatnil vzniklou škodu vůči obci [obec], a to přípisem ze dne 8. 1. 2020 a následně přípisem ze dne 23. 6. 2022. Na tyto přípisy reagovala obec Stěžery zamítavým stanoviskem. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že má za to, že převozu řepy spočívající v průjezdu intravilánem obce přibližně 80 nákladními vozy s přívěsem, když každé by vezlo 25 tun řepy, je zvláštním užíváním komunikace ve smyslu § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalovaná jako silniční správní úřad proto byla oprávněna o takovém užívání místní komunikace rozhodnout po předchozím souhlasu vlastníka komunikace. V souladu s § 40 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích, je silničním správním úřadem v daném případě obec, tedy žalovaná. Tehdejší vlastník komunikace v ulici [ulice], společnost [právnická osoba] dopisem ze dne 30. 10. 2019 s využitím místní komunikace vyslovil nesouhlas. Po dalším jednání s vlastníkem komunikace došlo ke změně jeho názoru a žalovaná nakonec požadované využití místních komunikací povolila. Žalovaná je přesvědčena, že postupovala zcela po právu a v souladu se zákonem. Nečinila nic jiného, než v rámci své působnosti hájila zájmy občanů obce a respektovala stanovisko vlastníka dotčené místní komunikace, jak jí ukládá zákon. Z opatrnosti žalovaná uvádí, že i kdyby ve správním řízení postupovala chybně, není přípustné tuto věc řešit žalobou v civilním řízení, ale žalobce by musel postupovat podle zákona č. 82/98 Sb., tedy obrátit se na Ministerstvo spravedlnosti ČR a tvrdit, že žalovaná mu způsobila škodu nesprávným úředním postupem. Teprve v návaznosti na rozhodnutí ministerstva spravedlnosti by mohl uvažovat o podání žaloby. Z opatrnosti se žalovaná vyjadřuje i k variantě, kterou tvrdí žalobce tedy, že žalovaná byla oprávněna o užití místní komunikace rozhodnout a že neměla a ani neučinila žádné správní rozhodnutí. Pro tento případ žalovaná nechápe, jakým jednáním měla žalovanému způsobit škodu, neboť nemohla porušit žádnou svou povinnost, když takovou povinnost neměla a zároveň nemohla učinit nesprávný úřední postup, když k žádnému postupu nebyla povinna. Žalovaná by byla v pozici neúřední osoby, která by prostě vyjádřila svůj názor. Pro úplnost žalovaná podotýká, že žalobce nijak neprokázal příčinnou souvislost mezi jakýmkoliv jednáním žalované a tvrzenou škodou. Žalobce neprokázal ani to, že mu škoda vznikla. Žalobce dále nedokazuje, ale ani netvrdí, že k prostoji sklízecího stroje došlo v příčinné souvislosti s porušením nějaké povinnosti žalované. V této souvislosti upozorňuje žalovaná, že pokud se žalobce dne 24. 10. 2019 dozvěděl o nesouhlasu obce s využitím místní komunikace, nic mu nebránilo sklízecí stroj převést zpět jeho majiteli do [obec], neboť vzdálenost mezi místem podnikání žalobce a bydlištěm majitele je 9 km. Nebyl důvod, aby žalobce sklízecí stroj blokoval až do 11. 11. 2019. Žalovaná považuje celou žalobu za šikanózní. Z listiny na čísle listu 7 spisu bylo zjištěno, že starostka obce v dopise ze dne 23. 10. 2019 sdělila žalobci nesouhlasné stanovisko s využitím komunikace v Úzké ulici pro řepnou, kampaň s tím, že [ulice] ulice je specifikována jako obytná zóna, kde komunikace byla vytvořena s ohledem na zájmy chodců a cyklistů. Avizované množství nákladních aut v počtu 80 - 100 naplněných kamionů by této podmínce zabránilo. Z faktury - daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jakožto dodavatel vyfakturoval žalobci přistavení sklízeče [příjmení] na sklizeň cukrové řepy, a to za tři dny prostoje celkem 18 150 Kč vč. DPH. Z dopisů ze dne 8. 1. 2020 a 23. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce žádal starostku obce a následně zastupitele obce Stěžery o proplacení prostojů sklízeče řepy [příjmení]. Z odpovědi obce Stěžery adresované žalobci ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že obec zaujala k proplacení prostojů sklízecího stroje zamítavé stanovisko. Z předžalobní výzvy na čísle listu [číslo] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce zaslal obci [obec] předžalobní výzvu dne 8. 12. 2022. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Starostka obce Stěžery sdělila žalobci dopisem ze dne 24. 10. 2019 nesouhlasné stanovisko k řepné kampani původně plánované na 31. 10. a 1. 11. 2019, která by probíhala mimo jiné po místní komunikaci procházející ulicí Úzkou a [příjmení] v délce 400 m. Žalobce sklizeň řepy odložil. Po následných jednáních s dalšími zainteresovanými subjekty starostka obce své stanovisko změnila a s odvozem řepy po předmětné místní komunikaci vyslovila souhlas. Řepná kampaň proběhla o několik dní později, tj. až dne 10. 11. 2019. Žalobce měl na původní termín řepné kampaně vypůjčen sklízecí stroj [příjmení] od pana [jméno] [příjmení], který vyúčtoval žalobci fakturou [číslo] ze dne 27. 12. 2019 za 3 dny prostojů sklízecího stroje částku 18 150 Kč včetně DPH. <i>Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.</i> Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo zjištěno, že starostka obce sdělila žalobci nesouhlasné stanovisko s využitím místní komunikace [ulice] pro řepnou kampaň a to formou dopisu adresovaného žalobci. Tento dopis podepsaný starostkou obce nemá náležitosti správního rozhodnutí a to ani po formální ani po obsahové stránce a nebyl tedy způsobilý vyvolávat jakékoli právní účinky. Soud se zabýval otázkou, zda daná věc nepodléhá právní úpravě stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a dospěl k závěru, že nikoli a to s ohledem na skutečnost, že negativní stanovisko s