10 C 116/2023-37 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 48 000 Kč jakožto dlužného nájemného. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o nájmu bytu dne 1. 8. 2021, dle této smlouvy byla žalovaná povinna platit měsíční nájemné 17 000 Kč a 750 Kč zálohu na spotřebu elektrické energie. Na základě dohody o ukončení nájmu ze dne 30. 10. 2021 ve znění dodatku č. 1 k dohodě o ukončení nájmu ze dne 30. 12. 2021 došlo k ukončení nájmu ke dni 15. 1. 2022. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce listopad a prosinec 2021 a leden 2022 (v ponížené výši 8 500 Kč nájem a 400 Kč záloha na spotřebu elektrické energie). Dle výkazu spotřebované elektrické energie vznikla dále žalované povinnost uhradit nedoplatek za spotřebovanou elektrickou energii ve výši 1 000 Kč. Žalovaná své dluhy uznala, když podepsala dokumenty označené jako upomínky [číslo] ze dne 1. 12. 2021, [číslo] ze dne 30. 12. 2021 a [číslo] ze dne 2. 1. 2022, v rámci upomínky [číslo] byl sjednán splátkový kalendář. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou, na kterou však žalovaná také nijak nereagovala a dluh neuhradila. Žalobkyně mimo jistinu požaduje též úhradu zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Ke skutkovému stavu věci soud z nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2021 zjistil, že žalované svědčilo právo užívat byt ve vlastnictví žalobkyně a zavázala se za toto užívání platit nájemné ve výši 17 000 Kč vč. služeb a 750 Kč zálohy na elektrickou energii. Nájemné a úhrady za užívání bytu byly splatné vždy nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. Z dohody o ukončení nájmu bytu ve znění dodatku [číslo] soud zjistil, že nájem byl ukončen ke dni 15. 1. 2022 s tím, že za leden uhradí žalovaná 8 900 Kč (8 500 Kč nájem a 400 Kč zálohu na elektrickou energii). Z upomínek soud zjistil, že žalovaná byla se svými závazky žalobkyní seznámena, což stvrdila svými podpisy na dokumentech. S žalobkyní se dohodla na splátkovém kalendáři, avšak ten nedodržela a na dluh ničeho neuhradila. Po právní stránce soud danou věc posoudil dle § 2246 a násl. o. z. Protože se žalovaná nebránila a netvrdila, že dluh žalobkyni uhradila, soud žalobě vyhověl. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná je v prodlení, přiznal soud žalobkyni též zákonné úroky z prodlení. Protože soud zjistil, že žalobkyni byl chybně vyměřen soudní poplatek, přistoupil k jeho doměření. Podle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků činí soudní poplatek 5 % z částky. Soud při prvním vyměření chybně soudní poplatek vyměřil pouze z dlužného nájemného ve výši 42 500 Kč, ačkoliv předmětem řízení je celkem částka 48 000 Kč Soudní poplatek byl vybrán ve výši 2 125 Kč, ale jeho správná výše činí 2 400 Kč. Proto soud žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 275 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 400 Kč, odměnou advokáta za dva úkony po 3 020 Kč podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 AT (převzetí věci, podání žaloby) a náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží mu též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem náklady řízení činí 10 434,40 Kč, k jejichž zaplacení byla žalovaná zavázána v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.