10 C 65/2024-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 524,61 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 29. 4. 2016 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr i s příslušenstvím pravidelnými měsíčními splátkami, výše měsíční splátky činila 1 333 Kč, a to počínaje květnem 2016. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti, dne 1. 3. 2023 byla upozorněna na povinnost uhradit dlužný nedoplatek na splátkách ve výši 6 503 Kč do 2. 4. 2023 s tím, že pokud nebude uvedený nedoplatek v termínu uhrazen, bude úvěr zesplatněn. Žalovaná na výzvu nereagovala a ke dni 2. 4. 2023 se tak úvěr stal splatným. Ke dni 31. 12. 2023 činil zůstatek úvěru 13 524,61 Kč (8 883,19 Kč – jistina, 1 015 Kč – řádný úrok, 1 010,37 Kč úrok z prodlení a 2 616,05 Kč poplatky).Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 4. 2016 vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, úvěr byl splatný nejpozději do 20. 4. 2023, výše měsíční splátky 1 333 Kč, úroková sazba 19,90 % ročně. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na základě této smlouvy žalovaná dne 29. 4. 2016 čerpala částku 60 000 Kč. Z rozhodnutí o zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 4. 2023, neboť úvěr nebyl řádně hrazen, ani po upomínce. Žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky.Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Ze smlouvy a výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru, avšak žalovaná porušila svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků a úroku, když se dostala do prodlení a dluh nesplácela. V souladu se smlouvou vznikl žalobkyni nárok též na úhradu úroku z úvěru. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše nákladů řízení soud vycházel z § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tak tvoří paušální náhrada ve výši 300 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení činí 1 100 Kč, k jejichž zaplacení byla žalovaná zavázána v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.