14 C 266/2024-23 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 11 259,56 Kč a příslušenství. Tvrdila, že jde o nároky vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 3. 2022, na základě které žalobkyně dodávala a žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese , adresa, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.Z písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby, zejména dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky. Za poskytnuté sdružené služby spojené s dodávkou elektřiny se žalovaný zavázal platit dle ceníku, ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že splatnost jednotlivých záloh byla stanovena vždy k 15. dni v měsíci. Smluvní strany si ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy.Z vyúčtování a z faktury variabilní symbol , var. symbol, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 52 744,70 Kč splatnou dne 11. 5. 2023, a to následovně:- částku 82 244,70 Kč představující cenu služeb a cenu za 10,380000 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 28. 4. 2022 do 17. 4. 2023,- částka 29 500 Kč byla zaplacena na zálohách.Žalobkyně evidovala na tuto fakturu dne 11. 8. 2023 částečná úhrada ve výši 52 000 Kč, žalovaný tak dosud neuhradil částku 744,70 Kč.Z vyúčtování a z faktury variabilní symbol , var. symbol, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 10 414,86 Kč, a to následovně:- částku 12 714,86 Kč představující cenu služeb a 1,80900 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 18. 4. 2023 do 22. 6. 2023,- částku 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a za prodlení se zaplacením předchozí faktury,- částka 2 500 Kč představovala zaplacené zálohy.Žalobkyně neevidovala na tuto fakturu zaplacení žádné částky.Za nezaplacení faktury variabilní symbol , var. symbol, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč, což bylo zjištěno z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 7. 8. 2023 pod variabilním symbolem , var. symbol, .Z dohody o splátkách dluhu soud zjistil, že žalovaný dne 30. 8. 2023 dluh co do důvodu a výše uznal celkovou dlužnou částku ve výši 11 259,56 Kč a zavázal se zaplatit dluh v 10 měsíčních splátkách, počínaje 30. 10. 2023, pod ztrátou výhody splátek.Z písemné výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že žalovaný dluh žalobkyni neuhradil a advokát žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 11 259,56 Kč a byl se zaplacením v prodlení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil žalobkyni za poskytnuté sdružené služby, zejména za dodanou a odebranou elektřinu. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku. Výrokem rozsudku pod bodem I soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaný je povinen platit úroky z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti provedených vyúčtování. Vyúčtování se nepochybně dostala do sféry žalovaného – žalobkyně písemnosti adresovala na korespondenční adresu, kterou žalovaný ve smlouvách označil.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení žalobkyně byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.