ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2024:21.C.180.2023.1 Datum: 2024-02-23 Předmět: o zaplacení částky 62 244 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. null/null Sb.", "§ 75 z. č. null/null Sb.", "§ 76 z. č. null/null Sb.", "§ 2 z. č. 634/1992 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 62 244 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 115a (null/null Sb.), § 101 (null/null Sb.), § 86 (257/2016 Sb.), § 86 (null/null Sb.).
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2023 po žalované domáhal zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , smluvní pokuta , částka, ) a příslušenství jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, – a žalovanou dne 6. 8. 2020 pod č. , tel. číslo, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – , právnická osoba, – a žalovanou dne 6. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem, poplatky a volitelným pojištěním v celkové výši , částka, . Tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku , částka, ve 21 měsíčních splátkách po , částka, .5. Ze žádosti o úvěr ze dne 6. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná v ní uvedla, že je na mateřské dovolené, vyživovací povinnost má ke dvěma osobám, jako zaměstnavatele uvedla Úřad práce ČR. Svůj čistý měsíční příjem uvedla ve výši , částka, , dále žalovaná uvedla další příjmy domácnosti ve výši , částka, , tyto příjmy nebyly nijak ověřeny. Žalovaná dále uvedla, že její měsíční výdaje činí , částka, , tyto výdaje rovněž nebyly nijak ověřeny.6. Dle tvrzení žalobce žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradila ničeho.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Z oznámení žalobce ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a zároveň žalovanou vyzval k zaplacení dluhu do 28. 2. 2023.8. Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupce žalobce upomínkou ze dne 29. 5. 2023 opětovně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu.9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce – společnost , právnická osoba, – uzavřel dne 6. 8. 2020 pod č. , tel. číslo, se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, ačkoli žalovaná byla toho času na mateřské dovolené (uvedla vyživovací povinnost ke dvěma osobám), její příjem v doložené výši činil , částka, měsíčně, souhrnná částka výdajů, vyjma případných splátek úvěrů, činila dle odhadu žalované , částka, měsíčně, k žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalované jako žadatelky o úvěr. Právní předchůdce žalobce se nijak nezabýval tvrzenými (a zjevně zkreslenými) výdaji, které žalovaná ničím nedokládala, a rovněž žádným způsobem neověřil skutečnost, zda existují další čisté příjmy domácnosti žalované v tvrzené výši , částka, měsíčně. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalované jakkoli podrobněji zabýval. Pokud právní předchůdce žalobce vycházel pouze z tvrzení žalované a dvou rozhodnutí Úřadu práce, pak takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce jako věřitel měl především zkoumat skutečné výdaje žalované, a z hlediska posouzené celkové majetkové situace bylo na místě ověřit i další příjem domácnosti v tvrzené výši , částka, měsíčně, což však právní předchůdce neučinil, a tedy s odbornou péčí nepostupoval.10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou žalobci. Dne 15. 2. 2023 vyrozuměl žalobce žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k zaplacení dluhu do 28. 2. 2023.11. Žaloba je částečně důvodná.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ či „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobce nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, že tedy žalovaná dluh nezaplatila.17. Shodná povinnost byla věřiteli ve spotřebitelských vztazích uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle dřívějšího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, byla absolutní neplatnost smlouvy. Pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele.18. Soud má však za to, že v ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad euroko
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.